Zóna eura se probouzí

Když minulý týden churavé euro opět klopýtlo a Evropská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu, aby zabránila dalšímu růstu inflace, mnozí Američané zavrtěli nevěřícně hlavami a zamumlali, že se "stará" evropská ekonomika nikdy nezmění. Američané si užívají dynamické "nové ekonomiky", a tak mají důvody k nadřazenému postoji: Amerika roste daleko rychleji než Evropa a její míra nezaměstnanosti je méně než poloviční ve srovnání se zónou eura. Přesto by bylo chybou Evropu tak jednoduše odepsat.

Inflace vystrkuje růžky

Bylo správné, že Evropská centrální banka zvýšila úrokové sazby. Měla k tomu důvody: Slabé euro a vyšší ceny ropy vytlačily míru inflace v eurozóně až na 2,4 %. Růst cenové hladiny tak překonal střednědobý strop centrální banky stanovený na 2 %. Také jádrová se ubírala vzhůru. Někteří ekonomové si dělali vrásky, zda dražší peníze neuškodí růstu eurozóny a nestlačí tím euro ještě níže. Za poklesy měny, ke kterým docházelo od jejího zavedení, byly především výhledy poměrně slabého růstu. Ozývají se tvrzení, že evropské ekonomiky zůstávají spoutány rigidními trhy práce a produktů.

Alan Greenspan, předseda amerického Federálního rezervního systému, prosazuje myšlenku, že Evropa selhala a nedokázala vytěžit z nové ekonomiky růst produktivity jako Amerika, protože zkornatělé trhy práce příliš nestimulovaly firmy k investicím do úsporných technologií. Vyšší náklady na propouštění pracovníků v Evropě brzdí mobilitu pracovních sil, která je potřeba k plnému využití progresivních technologií. Dokonce i britský, nechvalně známý bulvární list The Sun nabádal vedoucí představitele evropské integrace, aby naslouchali Alanu Greenspanovi.

Blýská se na časy

Evropa naléhavě potřebuje strukturální reformy, aby trhy práce, produktů a kapitálu fungovaly lépe. Mnoha Američanům ale uniklo, že se evropským ekonomikám začíná dařit lépe. Začalo to zrychlením hospodářské dynamiky: růst již nelze pokládat za pomalý. Německý hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí tohoto roku vzrostl v ročním srovnání o 4,7 % a neskončil daleko za 5,3 % Spojených států, zvláště když se vezme v úvahu růst americké populace, který je o hodně vyšší než přírůstky obyvatelstva v Evropě. Je také dost možné, že růstová dynamika Německa je podhodnocena ve vztahu k americké v důsledku způsobu započítávání investic do informačních technologií. Německá centrální banka Bundesbank odhaduje, že pokud by deflovala nominální výdaje na počítačové zařízení cenovým indexem sestrojeným dle amerického vzoru (USA - na rozdíl od Německa - zohledňují růst kvality počítačů), pak reálné investice do informačních technologií rostly od roku 1991 v průměru o 28 % ročně a ne o 6 %, jak to vykazuje oficiální německá statistika.

Dosud mělo evropské oživení - kvůli levnému euru a silné globální poptávce - z velké míry cyklický charakter. Ale existují také dobré předpoklady k domněnce, že by se tempo růstu brzy mohlo zvýšit na hladinu střednědobě udržitelnou. Jednak proto, že mnoho vlád již začalo zvyšovat flexibilitu trhů práce. S uvolněním starých pravidel firmy přijímají více pracovníků, často na krátkodobé smlouvy nebo částečné úvazky, s nižší ochranou pracovníků a nižšími příspěvky na sociální zabezpečení. V důsledku toho zaměstnanost v eurozóně po dlouhé stagnaci během posledních dvou let rostla o trochu rychleji než ve Spojených státech.

Revoluční změny zasahují také evropské správní rady, které reagují na vlnu fúzí a nepřátelských převzetí a které globální konkurence nutí ke zvyšování návratnosti vložených prostředků. To je nadějné pro růst produktivity v budoucnosti.

Německý parlament v červenci mnohé překvapil, když přijal balík radikálních daňových reforem, které sníží sazby daní z příjmu fyzických a právnických osob v nadcházejících letech. Tím hodil rukavici dalším evropským vládám s výzvou k následování. Nedlouho po německém příkladu oznámila záměr snížit daně Itálie a minulý týden i Francie: Ministr financí Laurent Fabius představil veřejnosti daňový program, který skromně označil za "nejradikálnější počin při snižování daní za posledních padesát let".