Životní pojištění má i v ČR mnoho podob

Nejběžnější formou je rizikové životní pojištění pro případ úmrtí. Klient uzavírá s pojišťovnou smlouvu na určitou pojistnou částku, která je vyplacena v případě pojistné události osobě uvedené v pojistné smlouvě. Výše pojistného je zpravidla závislá na věku, pohlaví, případně zdravotním stavu pojištěného. Když se klient dožije konce pojistné doby, smlouva končí bez dalších nároků.

Investice na léta

Životního pojištění se však dá využít jako investičního instrumentu. K tomuto účelu slouží například kapitálové životní pojištění. Kryje riziko úmrtí, ale zároveň slouží ke zhodnocování části prostředků. Ty jsou pak i s úroky vyplaceny pojištěnému, pokud se dožije konce pojištění.

Kapitálové životní pojištění je dlouhodobá záležitost a je dobré si uzavření takové pojistky dobře promyslet. Pokud bychom ji chtěli vypovědět v prvních letech po uzavření, s největší pravděpodobností nedostaneme ani tolik, kolik jsme zaplatili na pojistném. Vyplatí nám jen tak zvané odbytné. V prvních letech si totiž pojišťovna účtuje náklady na uzavření pojistné smlouvy a na pokrytí smluvního rizika. Teprve v dalších letech se zvyšuje kapitálotvorná část a pojistka přináší určitý výnos.

VÝNOS

Výnos se skládá ze dvou částí. První je tak zvaná technická úroková míra, která byla stanovena zákonem o pojišťovnictví ve výši 4 %. To je tedy minimum, které nám pojištění vynese. Pojišťovny však ještě přidávají podíl na výnosu z rezerv životního pojištění. Jeho výše závisí na investiční obratnosti a hospodaření pojišťoven, ovšem musí dodržet zákonem stanovené podmínky investování. Pojišťovny investují převážně do bezpečných instrumentů, jako jsou pokladniční poukázky či státní dluhopisy, a proto také jejich výnosy nejsou příliš vysoké. Životní kapitálové pojištění lze tedy považovat za investici s nízkým rizikem a konzervativním výnosem. Ke zvýhodnění této investice přispěje daňová úprava, která začne platit od příštího roku. Pojištěný si bude moci odečíst od daňového základu roční pojistné do výše 12 000 korun.

Pružné produkty

Kdyby však zájemci o životní pojištění přece jen vadil dlouhodobý charakter této investice nebo potřeboval část peněz dříve, než vyprší smlouva, může využít nabídky některých pojišťoven. Ty umožňují inkasovat část výnosu z pojistného jednorázově nebo v pravidelných intervalech - nejčastěji vždy po pěti letech. Samozřejmě pak konečná částka vyplacená při dožití není tak vysoká, jako kdyby výnos nebyl průběžně vybírán. Otázkou ovšem je, zda se v průběhu trvání životního pojištění nemohou vyskytnout investiční příležitosti, které zhodnotí vložené prostředky výhodněji, než to dokáže pojišťovna.

Pokud by bylo kapitálové životní pojištění výhodnější, než ostatní možnosti uložení peněz, může pojištěný dělat mimořádné vklady, a tím posilovat kapitálovou část pojištění.

Investiční životní pojištění

Relativně málo známou novinkou je tak zvané investiční životní pojištění. Jeho zvláštností je to, že rezervotvotná část pojistky není investována přímo pojišťovnou, ale je vložena do fondu. Jde vlastně o otevřené podílové fondy, které známe z kolektivního investování.

Možnost investičního pojištění nabízejí dnes čtyři pojišťovny a každá dává klientům možnost výběru mezi několika fondy. Zpravidla nechybí fond peněžního trhu, obligační, akciový případně ještě smíšený. Klient si může zvolit, zda využije jednoho nebo více fondů. V průběhu pojištění může také fondy měnit. Výnos ze životního pojištění tak závisí na investiční odvaze a obratnosti pojištěného.

Jak jde život

Z dlouhodobého charakteru životního pojištění vyplývá ještě jeden problém, a sice vývoj potřeb pojištěného v průběhu trvání smlouvy. I to dnes některé pojišťovny zohledňují, a to tak, že pojištěný mění výši pojistné částky, a tím i poměr mezi rizikovou a rezervotvornou částí pojistného.

Tak například v produktivním věku, když je třeba zabezpečit rodinu, případně finanční závazky, bude pojištěný pravděpodobně preferovat větší zajištění rizika a pojistí se na vyšší částku. Na zhodnocení půjde menší díl. S postupem času závazků ubývá a pojištěný může preferovat vlastní zajištění ve stáří. Proto si sníží pojištění rizika a bude víc prostředků vynakládat na rezervotvornou složku pojištění.

Kromě možnosti pružné změny pojistných podmínek některé pojišťovny nabízejí balíčkové produkty, které kromě životního pojištění v kapitálové nebo rizikové podobě ještě zahrnují například připojištění dítěte nebo partnera. Pojistné pak bývá výhodnější, než kdyby byly uzavřeny pojistné smlouvy odděleně.

Pojistka jako zástava

Životního pojištění se dá použít i jako institutu ručení. Běžné to bývá například u hypotečních úvěrů nebo vyšších úvěrů ze stavebního spoření. Pak je pojistná smlouva vinkulována ve prospěch banky nebo stavební spořitelny. Znamená to, že pojišťovna zaplatí bance půjčku, pokud by došlo k pojistné události.

K účelu zajištění půjček a zvláště dlouhodobých však daleko lépe slouží úvěrové pojištění. Jde vlastně o druh životního pojištění, ale je lépe přizpůsobeno účelu krytí dluhu. Pojistná částka totiž není po celou dobu splácení dluhu stejná, ale klesá s tím, jak pojištěný svůj závazek splácí. Může klesat lineárně nebo kopíruje přesně nesplacenou výši úvěru. Pojistné se může platit buď po celou dobu pojištění ve stejných splátkách, nebo klesá s tím, jak se snižuje dluh. V posledním jednom či dvou letech se neplatí už vůbec.

Pokud klesá pojistná částka lineárně, má to jednu nevýhodu - při splácení úvěru tvoří zpočátku podstatnou část úroky a jen menší část jistina. Proto vlastně jistina neklesá lineárně a pokles pojistné částky může předběhnout splácení jistiny. V případě úmrtí dlužníka v prvních letech by tedy mohlo dojít k situaci, kdy pojišťovna zaplatí bance méně, než kolik činí dluh, a pozůstalí budou muset pohledávku doplatit.

Z tohoto hlediska je výhodnější pojistná smlouva, která zohledňuje skutečný průběh splácení. Pojištěný pak má jistotu, že po celou dobu trvání vztahu pojišťovna vyrovná celý dluh.