Úspěšných firem je stále méně

V situaci, kdy třetina podniků stojí před konkursy, se na Slovensku různí názory na to, nakolik jsou pro zemi nutné zahraniční investice. Daleko méně přímých zahraničních investic než do sousední reformní země přichází na Slovensko. Zejména ekonomové opozice, ale i někteří nezávislí odborníci přesto tvrdí, že země nepotřebuje masívní příliv cizích zdrojů, protože podle nich prý ještě nevyčerpala všechny domácí možnosti. Tyto názory mají spíše politické poza

Přitom mezi ziskovými podniky tvoří většinu společnosti s majetkovou účastí zahraničních investorů. Tyto firmy mají k dispozici mnohem více vlastního kapitálu a jejich zisk není pohlcován vysokými náklady úvěrů. Záporné hospodářské výsledky pětiny slovenských společností ovlivnilo zejména jejich odkapitalizování. Na ziskovost firem má hlavní vliv úroveň úrokových sazeb, které

V podstatně horší situaci jsou firmy zaměstnávající 10 až 99 pracovníků; zisk 1,6 miliardy Sk v roce 1997 se předloni změnil ve ztrátu 18 miliard Sk. Konkursům a pravděpodobné likvidaci se tak nevyhne více než třetina domácích společností. Je to přes 12 tisíc subjektů, jejichž čisté výnosy pokrývají jen materiálové náklady a služby, nebo dokonce na ně ani nestačí. Zaměs

Ze své zatím dominantní pozice na trhu těží největší podniky, jako je plynárenský průmysl, elektrárny, telekomunikace, pošta, VSŽ, Slovnaft aj. Jejich potenciál je dlouho chránil před krizí v úvěrové politice a platební neschopnosti. V posledním období se však ukazuje, že ani tyto podniky nelze udržet v současné podobě bez restrukturalizace nejspíš se zahraniční účastí. Nepříznivý vývoj hospodářských výsledků sta největších společností způsobil, že počet ztrátových podniků se ze 17 v roce 1997 zvýšil na předloňských 21 firem. Celkový hrubý zisk stovky největších společností klesl v tomto období ze 24,5 miliardy Sk na méně než pětinu a v zemi je stále méně úspěšných h

Platební neschopnost se z podnikové sféry rozšířila do bankovnictví a veřejných financí. Pohledávky bank, podniků a veřejného sektoru převyšují nyní 550 miliard Sk (zhruba tři čtvrtiny slovenského ročního HDP). Zatím nesmlouvavá restriktivní hospodářská politika současné vlády byla tudíž vynucena minulými chybami v transformaci. Ve vládní koalici se o tom úporně diskutuje a zejména SDĽ pochybuje o hospodářské politice, která má dlouhodobě drasticky postihnout životní úroveň obyvatel.

Zdroj: HN z 17. 4. 2000