Evropská centrální banka upozorňuje členské země Evropské unie, že nedostatečně bojují s rozpočtovými deficity. Státní finance zemí Evropské unie jsou stále deficitní, třebaže všechny vlády se zavázaly dosáhnout vyrovnanosti státních rozpočtů. Platí to především pro zónu eura, kde podle mínění expertů této banky plánované snižování deficitů v letech 2000 a 2001 má postupovat velmi pomalu. A pouze slabé zlepšení v době silně se vyvíjející konjunktury vlast
ně do určité míry zastírá faktické zhoršování rozpočtové politiky, tvrdí v nejnovější analýze experti Evropské centrální banky. U rozpočtů jednotlivých zemí je podle jejich názoru nutno brát v potaz tzv. strukturální hlediska, spojení rozpočtové politiky s konjunkturními výhledy. Ovšem odmyslí-li se kladný dopad zlepšené konjunktury, deficity státních financí se prakticky prohlubují.V řadě zemí především eurozóny dochází k daňovým reformám, které mají do určité míry snížit globální fiskální zatížení. Určitý pokles příjmů státní pokladny však není povětšině vyvážen snížením veřejných výdajů, což je případ připravované daňové reformy ve Francii. Její důsledky se však v plné šíři projeví až v příštích letech, pro rok letošní a příští se počítá s určitým zlepš
ováním situace, deficit by měl klesnout z 2,1 procenta HDP v loňském roce na 1,2 procenta v roce příštím. Podobně by se měla situace vyvíjet i v Itálii, řada ekonomů však pochybuje, že se vládě podaří dodržet předpokládaný cíl rozpočtového deficitu ve výši jednoho procenta HDP.Při analýze situace v pěti velkých zemí EU, které jsou zároveň členy eurozóny, se zhoršení poměru příjmů a výdajů ve státních rozpočtu očekává především u Německa. Berlínské ministerstvo financí minulý týden oznámilo, že deficit veřejných financí se v příštím roce jako v jediné zemi unie dokonce zvýší. Po schodku ve výši 1,2 procenta hrubého domácího produktu v loňském roce by mělo letos dojít k slabému zlepšení a schodek veřejných financí by se měl pohybovat okolo jednoho procenta H
DP, v roce 2001 by se však tento deficit měl opět zvýšit na 1,5 procenta HDP, čímž by se překročil schodek roku 1999. Němečtí činitelé odůvodňují tento předpokládaný negativní výsledek jako důsledek "velké fiskální reformy".Evropská centrální banka naprot
i tomu vyzdvihuje dobrou situaci ve Velké Británii, jejíž rozpočtový deficit nepřesahuje desetiny procenta HDP, především však úspěch fiskální politiky ve Španělsku. Vláda premiéra Aznara před několika dny oznámila, že předpokládaný rozpočtový deficit letošního a příštího roku bude pouze 0,4 procenta proti 1,3 procenta v loňském roce. Měl by to být podstatně lepší výsledek, než se původně předpokládalo, a španělská vláda doufá, že v dalším období by se mělo dospět k vyrovnanému rozpočtu. Ministr hospodářství Rodrigo Rato zdůraznil, že toto zlepšení by mělo být důsledkem finanční disciplíny a boje proti daňovým únikům, ale především také díky příznivým konjunkturním výhledům. Předpokládá se, že růst by se letos měl zvýšit nejméně na čtyři procenta proti původně předpokládaným 3,7 procenta. Ministerstvo financí pak tvrdí, že v důsledku souhrnu všech příznivých okolností bude Španělsko první z velkých zemí Evropské unie, která dosáhne vyrovnaného rozpočtu.Zdroj: HN z 21. 06. 2000