Ve své praxi se s požadavkem na zařazení této místnosti do stavebního programu rodinného domu setkávám stále častěji, někdy dokonce bez nároku na přímé osvětlení. Obávám se, že jistá paralela s pokojíkem pro služku tu bohužel stále existuje. Tuto místnost zpravidla zamýšlí budoucí majitelka využívat pro praní, žehlení, sušení prádla, šití a další ruční práce. Před rozhodnutím vyčlenit této místnosti v rodinném domě cenné metry doporučuji každé hospodyňce důkladnou analýzu dosavadního provádění domácích prací. Většina žen žehlí v obývacím pokoji, při činnosti sleduje televizi a komunikuje s ostatními členy rodiny. Dobrý úmysl oddělit tuto činnost i s jejími prostorovými nároky od obytného prostoru rodiny však kromě možnosti pohodlného třídění a uložení prádla přináší také izolaci hospodyňky samotné. Doporučuji proto následující kompromis: vchod do místnosti pro domácí práce je možné umístit z kuchyně, jídelny nebo haly, podstatné je ale propojení s obývacím pokojem. Toho lze dosáhnout například výsuvným oknem, které se zataženými žaluziemi po většinu času zabrání pohledu na případný pracovní nepořádek. Velikost a vhodné umístění okna vychází z pomyslné spojnice očí sedící či stojící ženy se středem obytné místnosti.