Podpořily daně finanční krizi?

Daňové politiky zemí po celém světě podpořily vznik finanční krize, protože stimulovaly ekonomické subjekty k zadlužování, nikoliv k tvorbě vlastního kapitálu. Uvádí to globální asociace profesních účetních ACCA v diskusním materiále „Konkurence nebo koordinace: Redefinice daní v globálním prostředí“.

Kateřina Benešová, ředitelka ACCA pro Česko, Slovensko a Maďarsko, k dokumentu uvedla: „Lídři G20 navrhli zlepšení vzájemné spolupráce mezi národními autoritami. V tomto kroku vidí klíčový aspekt znovunastolení důvěry v oblasti finančních regulací. Existuje však obdobná potřeba koordinace také ohledně daní?“

Diskusní material ACCA hodnotí nejaktuálnější problematické body daňových politik z mezinárodního hlediska - od problematiky daňových rájů až po daňovou konkurenci mezi státy. „Deformace daňových systémů by měly být odstraňeny. Globální koordinace při tvorbě daňové politiky může zajistit, aby daně byly férové a transparentní,” dodala Kateřina Benešová.

ACCA v materiále formulovala sedm doporučení na řešení daňové problematiky:

1. Vlády států by měly změnit národní daňová pravidla, která deformují chování ekonomických subjektů a odměňují tvorbu dluhů na úkor vlastního kapitálu. Také by se měly vyvarovat náhlým změnám pravidel, protože by mohly mít neočekávané konsekvence.

2. Tzv. daňové ráje by vládám měly zpřístupnit informace o občanech cizích států, kteří jsou v nich zdaňováni. Nicméně národní vlády by neměly koncentrací na daňové ráje zakrývat problémy vlastních daňových systémů.

3. Evropská unie a vedoucí ekonomiky světa by měly nadále snižovat bariéry volného obchodu a upustit od nátlaku na státy s rovnou daní, aby zvýšily daňové zatížení ve jménu harmonizace. Národní suverenita v daňové politice by měla být respektována.

4. Národní vlády by měly řešit hlavní daňové problémy svých zemí, a ne nadále trvat na výšce daňových sazeb a lákat investory na daňové výjimky a prázdniny. Daňový systém by měl být co nejjednodušší a nejhomogennější, aby poskytoval podnikatelům jistotu, kterou potřebují.

5. OECD a národní instituce odpovědné za výběr daní by měly přehodnotit svá pravidla o převodních cenách, aby se posílila jistota ekonomických subjektů.

6. Vlády by se měly zamyslet nad místem tzv. zelených daní v jejich daňovém systému, tedy různých daňových pobídek s cílem ochrany životního prostředí. Na to, aby se zelené daně projevily na kvalitě životního prostředí, je nutný globální koordinovaný postup.

7. Tvorbu daňové politiky by měly vlády konzultovat s nezávislými daňovými komisemi, složenými z odborníků.

Kateřina Benešová k doporučením ACCA dodala: “Z naší analýzy vyplynulo, že daňová politika by jednoznačně měla být ponechána v rukou národních států. To však nevylučuje mezinárodní spolupráci při tvorbě daňových systémů. Právě tzv. rovná daň v mnoha postkomunistických zemích by se mohla stát katalyzátorem změn v mezinárodním měřítku, které povedou k více transparentnosti v daňových systémech.“