Jak vysokou daň z příjmu platí občané ve světě?

Kolik odvede na dani z příjmu občan s podprůměrnou mzdou a kolik s nadprůměrnou mzdou v zemích OECD? Je daňová povinnost v Česku vysoká nebo nízká?

Daňový výnos z přímých daní tvoří v zemích OECD cca. 15 %. Pro státní pokladnu je nejdůležitějším zdrojem příjmu sociální pojištění a nepřímé daně (především DPH). Trendem v posledních letech bylo v členských zemích OECD snižování sazeb u daně z příjmu fyzických osob. Při nižších sazbách daně z příjmu fyzických osob má zaměstnanec pro sebe při stejné hrubé mzdě každý měsíc vyšší disponibilní částku čistého příjmu.

Např. u dvou našich sousedů (v Polsku a Rakousku) došlo ke snížení sazeb daně z příjmu fyzických osob i pro letošní rok. V Rakousku došlo:

• ke zvýšení hranice příjmu, kde platí maximální sazba daně (50 %), z 50 tisíc € na 60 tisíc € za rok
• ke zvýšení hranice příjmu, kde je nulová sazba daně, z 10 tisíc € na 11 tisíc € za rok
• prostřední dvě daňové sazby se snížily (nulová a 50% sazba daně zůstaly zachovány)

Způsob výpočtu

V přiložené tabulce máme údaje o výši zdanění u podprůměrné mzdy (ve výši 67 % průměrné mzdy), průměrné mzdy a nadprůměrné mzdy (ve výši 133 % a 167 %) v členských zemích OECD za rok 2008. Způsob výpočtu byl proveden dle platné legislativy v roce 2008 v jednotlivých zemích. Počítá se, že je občan svobodný, bezdětný a uplatňuje pouze slevu či daňové zvýhodnění na poplatníka. V mnoha zemích se odvádí nejenom centrální daň z příjmu fyzických osob, ale také místní daň z příjmu fyzických osob. V přiložené tabulce je uvedena kombinovaná míra zdanění (tj. obě sazba dohromady). V Česku je pouze centrální sazba daně z příjmu fyzických osob. Přestože je v Česku rovná 15% sazba daně z příjmu fyzických osob, neznamená to, že je daňová povinnost všech občanů stejná. Vlivem uplatnění základní slevy na poplatníka je v konečném důsledky daňová povinnost lehce progresivní.

Za rok 2008 činila průměrná hrubá mzda 23 542 Kč (tj. 100 % v přiložené tabulce). V přiložená tabulce je tak uvedeno zdanění u Česka u měsíční mzdy ve výši 15 773 Kč, 23 542 Kč, 31 311 Kč a 39 315 Kč. OECD při výpočtu daňové povinnosti vycházela z ročního příjmu, my pro zjednodušení vypočteme daňovou povinnost u měsíčního příjmu. Z tohoto důvodu dochází k malé odchylce (cca. 0,3 %). Způsob výpočtu je dle legislativy v roce 2008.

• hrubá mzda 23 542 Kč
• sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem (26 %) 6 121 Kč
• zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (9 %) 2 119 Kč
• „superhrubá mzda“ 31 800 Kč
• sociální pojištění hrazené zaměstnancem (8 %) 1 884 Kč
• zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem (4,5 %) 1 060 Kč
• záloha na daň z příjmů 2 700 Kč
• čistá mzda 17 898 Kč

Záloha na daň činí u průměrné mzdy (občan je svobodný a bezdětný) 2 700 Kč, což je 11,47 % z hrubé mzdy zaměstnance.

Dánové odvedou na dani z příjmu až 40 %

Z přiložené tabulky můžeme vyčíst, kolik odvedou občané na dani z příjmu fyzických osob u jednotlivých typů mezd. Neříká nám však, kde se nejméně liší hrubá a čistá mzda, protože je potřeba zohlednit další povinné odvody (např. sociální a zdravotní pojištění). Nejméně na dani z příjmu fyzických osob odvedou občané v Mexiku, Koreji, Polsku a Japonsku. U průměrné mzdy je daňová povinnost v Česku devátá nejnižší (v Česku je však jedno z nejvyšších sociálních pojištění). Nejvíce na dani odvedou Islanďané, Belgičané a Dánové. Na Islandu a v Dánsku je však minimální sociální pojištění.

Rozdílný je i přístup jednotlivých zemí k daňové povinnosti. Např. v Nizozemí odvede občan pobírající podprůměrnou mzdu na dani z příjmu fyzických osob pouze 5,3 % (což je méně než v Česku), zato občan pobírající nadprůměrnou mzdu odvede na dani z příjmu fyzických osob 28,8 % (dvakrát tolik co v Česku). Na Slovensku je nižší daňová povinnost než v Česku, přestože je zde vyšší sazba rovné daně (na Slovensku 19 %, v Česku 15 %). Důvodem je rozdílný způsob výpočtu, kdy na Slovensku se počítá daňová povinnost z hrubé mzdy zaměstnance zatímco v Česku se počítá daňová povinnost ze „superhrubé mzdy“ zaměstnance (tj. z hrubé mzdy zvýšené o sociální a zdravotní pojištění).

Tabulka: Daňová povinnost u jednotlivých typů mezd v OECD (v roce 2008, v %)

Pramen: OECD, Tax Database, Personal Income Tax Rates, Table I.4