Zákon o bankrotech je i po řadě změn špatný

16.11.1999 | ,
MAKRODATA A EU


Další špatná zpráva pro věřitele: ani v pořadí jedenáctá novela zákona o bankrotech neotvírá cestu k penězům, které jim dluží krachující podniky

Další špatná zpráva pro věřitele: ani v pořadí jedenáctá novela zákona o bankrotech neotvírá cestu k penězům, které jim dluží krachující podniky. Vláda totiž včera poslala do parlamentu zákon, který opět nepočítá s trestní odpovědností majitelů a šéfů, kteří krachující podniky včas nepřihlásí do konkursu.

Vlna bankrotů zadlužených firem, jež by měla očistit tuzemskou ekonomiku, se tak opět odkládá, a Česká republika navíc zůstává mezi vyspělými státy jedním z posledních míst, kde se dlužníci nemusí bát vězení. "To opravdu není potěšující. Bez hrozby trestu budou nekvalitní vlastníci dál z firem odvádět velké majetky a na věřitele pak v konkursu nezbudou peníze," říká například pražský konkursní správce Martin Litvan. Proč je konkur

sní zákon osm let po svém vzniku a po jedenácti úpravách tak špatný?

Původní verze většiny posledních novel počítaly s výrazným zpřísněním bankrotů. Při pouti parlamentem však poslanci podlehli tlaku lobbistických skupin a nejtvrdší ustanovení ze zákona opakovaně vyškrtli. Při posledním projednávání zákona v parlamentu před dvěma lety byl například Tomáš Květák (ODS) jedním z poslanců, kteří prosadili vyškrtnutí pasáže o trestní odpovědnosti šéfů krachujících firem. "Máme prostě pocit, že přílišná tvrdost b

y mohla vyvolat hromadný kolaps různých podniků," řekl tehdy Květák.

V té době byl přitom v představenstvu firmy Exportní a průmyslová, podezřelé z tunelování Železáren a drátoven Bohumín. Tehdejší poslanec ČSSD a současný ministr průmyslu Miroslav Grégr zase prosazoval, aby ze zákona byla vypuštěna pasáž, podle níž zástupce zadlužené firmy musí sám požádat o konkurs.

Zdroj: MF Dnes z 16. 11. 1999



Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU