V Česku platí zaměstnavatel za svého zaměstnance na pojistném 34 % z jeho hrubé mzdy (9 % na zdravotním pojištění a 25 % na sociálním pojištění). Zaměstnanec s hrubou mzdou 20 000 Kč tak stojí zaměstnavatele 26 800 Kč.
Pro zaměstnavatele není nejdůležitější údaj hrubá mzda zaměstnance, ale mzdové náklady. Mzdové náklady za zaměstnavatele jsou kvůli pojistnému o 34 % vyšší než hrubá mzda zaměstnance. Zvýšení hrubé mzdy o 1 000 Kč v praxi znamená zvýšení mzdových nákladů zaměstnavatele o 1 340 Kč. Odvody zaměstnance na dani z příjmu fyzických osob patří v Česku z důvodů rovné 15% sazby daně, vysoké slevě na poplatníka nebo daňovému zvýhodnění na děti v mezinárodním srovnání mezi nejnižší z členských zemí OECD. Odvody zaměstnavatelů na pojistném však patří mezi nejvyšší. Zdanění práce je tak v Česku v rámci zemí OECD napdrůměrné.
Česko: pojistné je vysoké a komplikované
Zaměstnavatelé jsou v Česku zodpovědni za odvední zdravotního a sociálního pojištění za své zaměstnance. A to i za odvod pojistného sraženého zaměstnanci z jeho hrubé mzdy (4,5 % na zdravotním pojištění a 9 % na sociálním pojištění). Pojistné je však nejenom vysoké, ale také je agenda spojená s odvodem povinného pojistného komplikovaná. Proč? Zdravotní pojištění, sociální pojištění a daň z příjmu fyzických osob se odvádí z jiných vyměřovacích základů. Na trhu dále působí v Česku 9 zdravotních pojišťoven, jejichž konkureční činnost je značně omezená.
Větší zaměstnavatelé tedy posílají zdravotní pojištění každý měsíc na účet více zdravotních pojišťoven. V případě, že jsou zaměstnanci firmy pojištěni u všech 9 zdravotních pojišťoven, tak až na 9 různých účtů. Firmy tak každý měsíc zasílají potřebné doklady k odvodu zdravotního pojištění na více zdravotních pojišťoven, na různých formulářích a kontrola během roku může přijít z více zdravotních pojišťoven. Projekt JIM (jednotné inkasní místo) by měl tuto situaci zlepšit. Trendem ve vyspělých zemích je však odvod pojistného (sociálního a zdravotního) pouze na jeden účet a komunikace pouze s jednou institucí.
Výše pojistného závisí na mzdě
Ve většině členských zemí OECD závisí celkový odvod na pojistném na příjmu zaměstnance, v některých zemích je zavedeno více sazeb pojistného, ve většině zemí je však zaveden strop pro odvod pojistného. Zavedení maximálního vyměřovacího základu (stropu pro odvod pojistného) znamená, že s rostoucím příjmem klesá efektivní sazba pojistného placeného zaměstnancem tak zaměstnavatelem. Strop pro odvod pojistného je přitom v Česku v porovnání s ostatními zeměmi velmi vysoký, pro rok 2011 se přestává pojistné platit až z příjmu nad 1 781 280 Kč.
OECD: pojistné od 0 % do 42,3 %
Vyšší pojistné placené zaměstnavatelem než v Česku je z členských zemí OECD pouze ve Francii (42,3 %). Vyšší pojistné než 30 % z hrubé mzdy zaměstnance je ještě v Česku, Maďarsku, Itálii, Švédsku a Belgii. Ve dvou zemích (Dánsku a Novém Zélandu) však dokonce zaměstnavatelé za své zaměstnance žádné pojistné neodvádí. Od roku 2000 do roku 2009 hned 18 členských zemí OECD pojistné snížilo. V Česku se snížilo od roku 2009, kdy klesla sazba pojistného z 35 % na 34 %. Nejvíce se však snížilo pojistné na Slovensku (o 11,8 %). Slovensko od provedení daňové reformy v roce 2004 patří mezi země s nízkým daňovým zatížením. Světovým trendem je tedy snižování zdanění práce, snížení pojistného placeného zaměstnavatelem je jedním z řešení. Nižší pojistné znamená, že mzdové náklady zaměstnavatele zůstanou stejné a přitom se zvýší hrubá mzda zaměstnance.
Tabulka: Pojistné placené zaměstnavatelem v zemích OECD
| Země | Pojistné 2009 (v %) | Pojistné 2000 (v %) | Změna (v %) |
|---|---|---|---|
| Francie | 42,3 | 41,2 | 1,1 |
| Česko | 34,0 | 35,0 | -1,0 |
| Maďarsko | 32,7 | 36,0 | -3,3 |
| Itálie | 32,1 | 34,1 | -2,0 |
| Švédsko | 31,4 | 32,9 | -1,5 |
| Belgie | 30,4 | 32,9 | -2,5 |
| Španělsko | 29,9 | 30,6 | -0,7 |
| Rakousko | 29,1 | 23,5 | 5,6 |
| Řecko | 28,1 | 28,0 | 0,1 |
| Slovensko | 26,2 | 38,0 | -11,8 |
| Portugalsko | 23,8 | 23,8 | 0,0 |
| Finsko | 23,0 | 26,0 | -3,0 |
| Německo | 19,5 | 20,5 | -1,0 |
| Turecko | 16,5 | 19,5 | -3,0 |
| Polsko | 14,8 | 20,4 | -5,6 |
| Japonsko | 12,9 | 10,3 | 2,6 |
| Norsko | 12,8 | 12,8 | 0,0 |
| Mexiko | 11,7 | 14,7 | -3,0 |
| Kanada | 11,5 | 11,6 | -0,1 |
| Lucembursko | 11,5 | 13,9 | -2,4 |
| Švýcarsko | 11,1 | 11,6 | -0,5 |
| Irsko | 10,8 | 12,0 | -1,2 |
| Velká Británie | 10,6 | 9,9 | 0,7 |
| Nizozemí | 10,0 | 10,7 | -0,7 |
| Korea | 9,8 | 8,9 | 0,9 |
| USA | 9,8 | 7,8 | 2,0 |
| Austrálie | 6,4 | 6,4 | 0,0 |
| Island | 6,2 | 4,8 | 1,4 |
| Dánsko | 0,0 | 0,5 | -0,5 |
| Nový Zéland | 0,0 | 0,0 | 0,0 |
Pramen: OECD Tax Database, Table I.5. Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income



Test Volkswagen Caravelle Long 2.0 TDI 4Motion: Mikrobus do nepohody
Malý náklaďáček mnoha jmen: Škoda/Aero/Praga (A) 150 byla nedoceněným československým dříčem
Řidička uvízla na železničním přejezdu, rychlík ji minul jen o kousek
Brzdná dráha delší až o deset metrů. Hlavně levné pneumatiky z východní Asie jsou pro řidiče rizikové
Test Renault Symbioz: S novým hybridem jezdí svižně a se spotřebou legendárního té-dé-íčka
