Nepropásněte šanci dostat se na vysokou školu

Téma: Škola základ života aneb stupeň po stupínku k VŠ

Snad každý maturant se těší na to, že až bude mít po maturitě, bude si moct konečně trochu oddechnout. To ale platí jen pro ty, kteří nehodlají zkusit štěstí při přijímacích zkouškách na vysokou školu. Již necelý měsíc po maturitě na ně čekají přijímací zkoušky a na přípravu určitě nebude dost času. Je potřeba se začít připravovat již nyní. Dostat se na vysokou školu totiž nebude ani letos nikterak snadné.

Informace o studiu

Ještě před podáním přihlášek na vysokou školu je dobré sehnat si veškeré informace o škole i o přijímacím řízení. Školy mají povinnost zveřejnit lhůtu pro podání přihlášek ke studiu, podmínky přijetí, rámcový obsah zkoušky i kritéria pro její hodnocení nejméně s čtyřměsíčním předstihem, stejně tak musí zveřejnit nejvyšší počet studentů přijímaných ke studiu v příslušném studijním programu. Některé školy vydávají pro uchazeče o studium své vlastní brožury, které si mohou zakoupit na studijním oddělení. Nejvíce informací mohou zájemci získat na tzv. dnech otevřených dveří, které jsou připraveny právě pro ně. Také na internetových stránkách jednotlivých vysokých škol a fakult je řada důležitých informací.

Podání přihlášky na VŠ

Termín pro podání přihlášek je u většiny vysokých škol do konce února. Pouze u některých škol například uměleckých, kde se dělají talentové zkoušky, bylo nutné podat přihlášku již před koncem minulého roku. Základní podmínkou přijetí ke studiu v bakalářských a magisterských studijních programech je dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání. Ke studiu v oblasti umění mohou být výjimečně přijati také uchazeči bez dosažení tohoto vzdělání.

Klasické oranžové přihláškové formuláře jsou k dispozici na studijním oddělení každé fakulty, některé střední školy je rozdávají studentům samy nebo jsou k dostání ve specializovaných prodejnách SEVTu. Přihlášek může zájemce podat tolik, kolik jen bude chtít. Bohužel každá přihláška je spojena s poměrně vysokými poplatky jejichž cena se obvykle pohybuje kolem 500 - 600 Kč. Vysoká škola má totiž ze zákona právo stanovit poplatek za úkony spojené s přijímacím řízení. Přihlášku je možné na některých vysokých školách doručit dokonce už i elektronicky přes internet. Pokyny k vyplnění elektronických přihlášek jsou uvedeny na  internetových stránkách jednotlivých vysokých škol nebo fakult Podrobné informace o tom, jak správně přihlášku vyplnit lze také najít na internetových stránkách Ministerstva školství (www.msmt.cz).

Co říkají statistiky?

Šanci pokračovat po maturitě ve studiu na vysoké škole do jisté míry předurčuje už výběr střední školy a maturitního oboru. Absolventi SOŠ a učebních oborů s maturitou mohou mít ve srovnání s absolventy gymnázií jednu výhodu, která je zároveň i nevýhodu. Výhodou jsou jejich odborné a praktické zkušenosti získané v průběhu studia, které se jim budou hodit především na VŠ stejného či podobného zaměření. Bohužel nevýhodou jsou nesporně menší znalosti z všeobecných vzdělávacích předmětů. Volba střední školy a oboru tedy do značné míry předurčuje i případnou volbu budoucí vysoké školy. Absolventi SOŠ většinou odcházejí na fakulty stejného či obdobného odborného zaměření.

Podle statistik, které zveřejnil Ústav pro informace ve vzdělávání jsou nejlepší cestou na VŠ technické střední školy (strojírenství, elektrotechnika, stavebnictví a chemické obory). Bohužel je také pravdou, že velká část studentů přijatých na technické vysoké školy končí své studium hned v prvním ročníku. Relativně velkou úspěšnost mají maturanti na ekonomických a pedagogických oborech. Z čerstvých absolventů gymnázií se na vysoké školy každoročně hlásí okolo 95 % maturantů. Dvě třetiny z nich bývá úspěšných, a tak na vysokou školu přechází zhruba 62 % absolventů gymnázií. Ti, kterým to hned napoprvé nevyjde, to zkouší v dalších letech znovu a zhruba dalším 5 % se to povede.

Jaká je letos šance na přijetí na konkrétní fakulty se dá odhadnout z loňských údajů z přijímacích řízení, které vypracoval Ústav pro informace ve vzdělávání. Celkem se loni na vysoké školy (veřejné i soukromé) přihlásilo více než 107 tisíc uchazečů z nichž úspěšných bylo 64 %. To je docela vysoké číslo, je však potřeba vzít v potaz, že se jedná o průměr za všechny vysoké školy v republice, a to jak veřejné, tak i soukromé, kde je úspěšnost přijetí většinou stoprocentní. Na soukromou vysokou školu jsou přijati téměř všichni, kteří jsou ochotni zaplatit školné, jež se pohybuje v řádu desítek tisíc korun. Naproti tomu například na Univerzitu Karlovu v Praze je přijato pouze 38 % uchazečů, na Masarykovu univerzitu v Brně pak dokonce jen 35 %. Rozdíl v úspěšnosti je samozřejmě také podle jednotlivých fakult. Zatímco na fakultu informatiky na MU v Brně je přijato 63 % uchazečů, pak na ekonomicko-správní fakultu už jen 24 % a na právnickou fakultu dokonce pouhých 16 %. Podrobné výsledky z jednotlivých fakult na všech vysokých školách v České republice můžete nalézt na internetových stránkách www.uiv.cz.

Důkladně se připravit

Pravděpodobnost úspěchu při přijímacích zkouškách na VŠ výrazně zvyšuje absolvování přípravných kurzů. Nejsou sice zrovna nejlevnější, ale zájemce o studium zde získá kvalitní informace, většinou přímo od vysokoškolských profesorů, které mu pomohou. Krátkodobé kurzy (20 - 40 hodin) stojí většinou kolem 1400 až 2500 Kč. Můžeme však narazit i na podstatně dražší.

Výsledek přijímacího řízení se uchazeč o studium na vysoké škole dozví do 30 dnů od uskutečnění přijímacích zkoušek. Písemné vyjádření je mu doručeno do vlastních rukou a obsahuje odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání. Ta se podává ve lhůtě 30 dnů od doručení rozhodnutí.

Celoživotní vzdělávání

V rámci své vzdělávací činnosti může vysoká škola poskytovat bezplatně nebo za úplatu programy celoživotního vzdělávání orientované na výkon povolání nebo zájmově. O absolvování takovéhoto studia vydá vysoká škola jeho účastníkům osvědčení. Úspěšným absolventům v rámci akreditovaných studijních programů, může vysoká škola uznat kredity, které získali v programu celoživotního vzdělávání až do výše 60 % kreditů potřebných k řádnému ukončení studia. Účastníci celoživotního vzdělávání však nejsou studenty (podle zákona o vysokých školách).