Řecko se posunulo k cíli

28.01.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Athénská vláda vynakládá veškeré úsilí, aby se mohla kvalifikovat do rodiny euro zemí

Athénská vláda vynakládá veškeré úsilí, aby se mohla kvalifikovat do rodiny euro zemí. Hospodářský "zázrak stability" má však nemalé slabiny. Obavy panují především z vysoké inflace. Evropská měnová unie by měla mít od 1. ledna roku 2001 nového člena - Helénskou republiku. Tak to alespoň plánuje řecká socialistická vláda premiéra Costase Simitise a přeje si to převážná většina Řeků.

V březnu chce proto Řecko podat oficiální žádost o přijetí mezi jedenáctku zemí euro a letos v červnu by mohly být jeho snahy "posvěceny" na summitu Evropské unie v Lisabonu. Ekonomické ukazatele skutečně dokazují, že Athény podřídily splnění maastrichtských kritérií veškerou svou snahu. Tato země, kde příjmy jsou o 30 procent nižší než je průměr v Evropské unii, dosáhla v posledních letech nadprůměrného růstu hospodářství. V roce 1999 se dostal na hranici 3,5 procenta a pro letošní rok je prognózován růst ve výši 3,8 procenta. Pro rok 2001 a 2002 počítá vládní konvergenčn

í program se 4,1procentním a poté s 4,3procentním nárůstem hrubého domácího produktu. Někteří pozorovatelé si při pohledu na tato očekávání neodpustili veřejné poznámky o "malém řeckém ekonomickém zázraku". K němu patří i stabilizace veřejných financí, která je považována za "velké vítězství" athénské vlády za posledních několik let.

Jestliže deficit státního rozpočtu představoval v roce 1990 neuvěřitelných 16 procent hrubého domácího produktu a v loňském roce 2,5 procenta, letos by měl klesnout na 1,5 procenta. Je to úspěch o to významnější, že vláda s cílem zastavit růst inflace rozhodla o snížení nepřímých daní na ropné produkty, benzín a osobní automobily. Inflace poklesla za období uplynulých deseti let z dvaceti procent na 2,6 procenta. Právě

zůstává však pro Řecko velkým rizikem, na něž poukazují někteří experti a kvůli ní dokonce zpochybňují dosavadní stabilizační úspěch.

Londýnský bankovní týdeník "Euromoney", vyjadřující názory zahraničních investorů, v této souvislosti vyjádřil nad řeckým stabilizačním zázrakem jisté pochybnosti otázkou: "Nové paradigma nebo starý problém". Jinak řečeno, mohlo by Řecko dvě desetiletí podporované bruselskými dotacemi, o nichž rozhodovala státní byrokracie a státem silně ovlivňovaná ekonomika padnout do náruče starých zvyků? Vláda a její experti tento názor s poukazem na pozitivní ekonomické trendy odmítají, někteří experti, například ratingová agentura IBCA, to ovšem na druhé straně do jisté míry nevylučují.

Před dvěma týdny představitelé Evropské unie souhlasili s revalvací řecké měny drachmy a v rámci evropského směnného mechanismu o 3,5 procenta. Guvernér řecké Centrální banky Lucas Papademos k revalvaci řekl, že se tím uvolňují ruce k operativnějšímu snižování úrokových sazeb. Negativní dopady na konkure

nceschopnost země budou přitom podle guvernéra pouze dočasné a omezené. Někteří ekonomové ale vyslovili výhrady, že na importu závislému Řecku hrozí zvýšení míry inflace.

Mimo to se ekonomika neobejde bez dalších podstatných zákroků. OECD upozorňuje například na nutnost dalších výrazných kroků v privatizaci, zvláště pak v bankovním sektoru. Do počátku roku 2001 by mělo dojít k liberalizaci trhu telekomunikací a odvětví energetiky, později oblasti námořní dopravy. Na reformu čeká systém sociálního pojištění

a také důchodový systém, který je považován za jednu z Achillových pat veřejného dluhu, jenž je třetí nejvyšší v zemích unie.

Zdroj: HN z 28. 1. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU