Athénská vláda vynakládá veškeré úsilí, aby se mohla kvalifikovat do rodiny euro zemí. Hospodářský "zázrak stability" má však nemalé slabiny. Obavy panují především z vysoké inflace. Evropská měnová unie by měla mít od 1. ledna roku 2001 nového člena - Helénskou republiku. Tak to alespoň plánuje řecká socialistická vláda premiéra Costase Simitise a přeje si to převážná většina Řeků.
V březnu chce proto Řecko podat oficiální žádost o přijetí mezi jedenáctku zemí euro a letos v červnu by mohly být jeho snahy "posvěceny" na summitu Evropské unie v Lisabonu. Ekonomické ukazatele skutečně dokazují, že Athény podřídily splnění maastrichtských kritérií veškerou svou snahu. Tato země, kde příjmy jsou o 30 procent nižší než je průměr v Evropské unii, dosáhla v posledních letech nadprůměrného růstu hospodářství. V roce 1999 se dostal na hranici 3,5 procenta a pro letošní rok je prognózován růst ve výši 3,8 procenta. Pro rok 2001 a 2002 počítá vládní konvergenčn
í program se 4,1procentním a poté s 4,3procentním nárůstem hrubého domácího produktu. Někteří pozorovatelé si při pohledu na tato očekávání neodpustili veřejné poznámky o "malém řeckém ekonomickém zázraku". K němu patří i stabilizace veřejných financí, která je považována za "velké vítězství" athénské vlády za posledních několik let.Jestliže deficit státního rozpočtu představoval v roce 1990 neuvěřitelných 16 procent hrubého domácího produktu a v loňském roce 2,5 procenta, letos by měl klesnout na 1,5 procenta. Je to úspěch o to významnější, že vláda s cílem zastavit růst inflace rozhodla o snížení nepřímých daní na ropné produkty, benzín a osobní automobily. Inflace poklesla za období uplynulých deseti let z dvaceti procent na 2,6 procenta. Právě
zůstává však pro Řecko velkým rizikem, na něž poukazují někteří experti a kvůli ní dokonce zpochybňují dosavadní stabilizační úspěch.Londýnský bankovní týdeník "Euromoney", vyjadřující názory zahraničních investorů, v této souvislosti vyjádřil nad řeckým stabilizačním zázrakem jisté pochybnosti otázkou: "Nové paradigma nebo starý problém". Jinak řečeno, mohlo by Řecko dvě desetiletí podporované bruselskými dotacemi, o nichž rozhodovala státní byrokracie a státem silně ovlivňovaná ekonomika padnout do náruče starých zvyků? Vláda a její experti tento názor s poukazem na pozitivní ekonomické trendy odmítají, někteří experti, například ratingová agentura IBCA, to ovšem na druhé straně do jisté míry nevylučují.
Před dvěma týdny představitelé Evropské unie souhlasili s revalvací řecké měny drachmy a v rámci evropského směnného mechanismu o 3,5 procenta. Guvernér řecké Centrální banky Lucas Papademos k revalvaci řekl, že se tím uvolňují ruce k operativnějšímu snižování úrokových sazeb. Negativní dopady na konkure
nceschopnost země budou přitom podle guvernéra pouze dočasné a omezené. Někteří ekonomové ale vyslovili výhrady, že na importu závislému Řecku hrozí zvýšení míry inflace.Mimo to se ekonomika neobejde bez dalších podstatných zákroků. OECD upozorňuje například na nutnost dalších výrazných kroků v privatizaci, zvláště pak v bankovním sektoru. Do počátku roku 2001 by mělo dojít k liberalizaci trhu telekomunikací a odvětví energetiky, později oblasti námořní dopravy. Na reformu čeká systém sociálního pojištění
a také důchodový systém, který je považován za jednu z Achillových pat veřejného dluhu, jenž je třetí nejvyšší v zemích unie.Zdroj: HN z 28. 1. 2000