Ekologicky bydlet: Promyšlená orientace (6.díl)

13.09.2004 | , Dům a zahrada
BYDLENÍ


perex-img Zdroj: Finance.cz

Složitějším problémem, který by již měl řešit odborník (architekt), je celková prostorová, hmotová a dispoziční koncepce domu.

Základem kvalitního řešení je vhodné umístění objektu na pozemku a příznivá orientace objektu a jeho vnitřních prostor ke světovým stranám, využití pasivních solárních zdrojů v zimním období a zároveň řešení stínění těchto velkých prosklených ploch v letním období buď stavebně technickými prvky nebo s využitím stávající nebo budoucí zeleně. S tím souvisí také správně navržená velikost a poloha těchto ploch vzhledem k celkové hmotě domu. Současně je nutné dbát na to, aby tvar domu byl kompaktní (jednoduchý), tedy aby byly minimalizovány ochlazované plochy. Každý zbytečný arkýř, vikýř či výklenek zvětšuje ochlazovanou plochu domu a výrazně tak zvyšuje jeho tepelnou ztrátu domu.

Důležité je také členění dispozice z hlediska souladu vytápěcích režimů, tepelných zón a správné stanovení systémové hranice mezi vytápěnými a nevytápěnými zónami. Význam tohoto požadavku klesá se vzrůstajícím množstvím tepelné izolace. V praxi to znamená, že "teplé" provozy (kotelna, koupelny, kuchyně...) by měly být v centru dispozice a neměly by sousedit s nejchladnějšími prostorami (spíž, sklad, garáž), případně od nich musí být odděleny stejnou vrstvou tepelné izolace jako obvodové stěny od vnějšího prostředí. Z hlediska tepelně technických požadavků je dobré umístit nevytápěné prostory před obvodovou stěnu a snížit tak její tepelnou ztrátu. Všechny tyto požadavky je však samozřejmě nutné řešit s ohledem na konkrétní požadavky investora a konkrétní dispozici stavební parcely a jejího okolí.
Připraveno ve spolupráci s časopisem   

Autor článku

Jan Růžička  

Články ze sekce: BYDLENÍ