Ohrožuje přestupné datum počítače?

29.02.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Strašení kolapsem počítačových sítí při přechodu na rok 2000 vedlo jen k tomu, že ztučněla konta softwarových firem

Strašení kolapsem počítačových sítí při přechodu na rok 2000 vedlo jen k tomu, že ztučněla konta softwarových firem. Strašák č. 2 připadá na dnešní přestupný den. Právě dnes uplynou dva měsíce od chvíle, kdy se letopočet 1999 hladce překlopil na rok 2000, aniž by ďábelský virus Y2K procitl ze svého spánku a vyvolal avizovanou apokalypsu světových počítačových sítí. Nezhroutily se energetické soustavy, nesrazily se vlaky, neodstartovaly vojenské střely, nevypadly telefonní ústředny ani nezkolabovaly zásobovací sítě. Médii pečlivě

nafukovaná bublina mýtu založeného na předpokladu, že počítače budou rok 2000, tedy končící dvěma nulami, považovat za rok 1900, splaskla. Zbylo po ní banální poznání, že docela na všem se dá vydělávat.

Právě dnes se píše datum 29. února 2000, tedy datum přestupné, které nastoluje další otázku v duchu Y2K: Zaregistrují elektronické kalendáře přidaný den, anebo nesprávně přeskočí z 28. února rovnýma nohama na 1.března? Pečliví Japonci se obávají po svém: V sídle premiéra drží pohotovost desetičlenný tým počítačových odborníků, aby zasáhl v případě potřeby. Společnost Kansai Electric Power vyčlenila na kritický den 80 specialistů. Firma Sony po internetu upozornila, že 8milimetrové kamery vyrobené v letech 1986 až 1988 a tři textové procesory z let 1987 až 1

989 mohou mít s dnešním datem potíže.

Ze druhé strany Tichého oceánu zaznívají ovšem skeptické hlasy: "Když vyjdeme z toho, jak neuvěřitelně přehnaný byl problém Y2K, tak jediní, kdo mají důvod se obávat 29. února, jsou počítačoví konzultanti, kteří se těšili na další tučné odměny," míní šéf programátorů newyorské softwarové společnosti Radio Computing Services Jeff Stonier. "Program, který zaškobrtne o přestupný rok, je neskutečně lajdácky spatlaný," přidává se jeho kolega Mark Roman.

Záludnost dnešního d

ata spočívá ve zvláštní programátorské anomálii.

O její zrod se koncem 16. století zasloužil papež Řehoř XIII., který zavedl kalendář s rokem o 365 dnech. Je to přibližná hodnota takzvaného siderického roku, který odpovídá době jednoho oběhu Země kolem Slunce, přesně 365,256 361 2 slunečního dne. Rozdíl mezi přibližnou a skutečnou délkou roku kompenzuje gregoriánský kalendář tak, že každému čtvrtému roku přidává jeden den navíc. I to však vyžaduje další jemnou korekci. Den navíc získávají jen ty roky končí

cí dvěma nulami, které lze celočíselně dělit 400. Z toho vyplývá, že rok 2000 má tu čest být přestupným rokem, zatímco rok 1900 nikoli.

"Nemáme pocit, že by přestupný rok mohl způsobit vážnější problémy," prohlásil mluvčí amerického Prezidentského výboru pro přechod na rok 2000 Jack Gribben. "Je to něco trochu jiného než Y2K. Vyplývá to spíše z chyby v programování. Jen se tak potvrzuje, že celý problém s dnešním přestupným datem není ničím jiným než pouhou obavou z toho, že někteří programátoři při tvorbě

svých děl opomenuli či neznali důmyslná pravidla zavedená papežem někdy před čtyřmi stoletími.

Zdroj: HN z 29. 2. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU