Daň z příjmu sedmkrát jinak

Efektivní daň z příjmu fyzických osob, tedy poměr mezi vypočtenou daní v konkrétním případě vůči hrubé mzdě zaměstnance, se liší i u stejně vysoké hrubé mzdy. Důvodem je různé využití daňových slev zaměstnancem.

1) Nulová daň

Všichni zaměstnanci, kteří podepsali u svého zaměstnavatele prohlášení k dani, mají nárok na základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč měsíčně. Zaměstnanci s hrubou měsíční mzdou do 10 290 Kč tak z důvodu uplatnění daňové slevy na poplatníka daň z příjmu fyzických osob vůbec neplatí. Sociální pojištění a zdravotní pojištění je však zaměstnancům sraženo i při nízké mzdě, při výpočtu povinného pojistného se žádné daňové slevy neuplatňují.

2) 6,3% sazba daně

Daň z příjmu fyzických osob se zaměstnancům vypočítává ze superhrubé mzdy, což je hrubá mzda zaměstnance zvýšená o povinné odvody zaměstnavatele placené za zaměstnance na povinném sociálním a zdravotním pojištění. Zaměstnavatelé odvádí za zaměstnance 25 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění, v souhrnu tedy 34 %. Efektivní sazba daně z příjmu je pohyblivá, přestože není v Česku více daňových pásem jako je tomu v západoevropských zemích. Důvodem je uplatňování základní slevy na poplatníka. U podprůměrné mzdy 15 000 Kč činí efektivní sazba daně 6,3 %.

•  Praktický příklad
   Paní Nová má hrubou měsíční mzdu 15 000 Kč a má podepsáno u zaměstnavatele prohlášení k dani (růžový papír). Vypočítejme si efektivní sazbu daně z příjmu.

vlastní výpočet autora

3) 11,8% sazba daně

U měsíční mzdy ve výši 25 000 Kč činí efektivní sazba daně již 11,8 %.

•  Praktický příklad
   Pan Hájek má hrubou mzdu 25 000 Kč a má u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani. Vypočítejme si efektivní sazbu daně z příjmů.

vlastní výpočet autora

4) 15% sazba daně

Zaměstnanec pracující pro zaměstnavatele na dohodu o provedení práce, který nemá podepsáno prohlášení k dani, a jeho měsíční odměna je 10 000 Kč a méně, odvádí na dani z příjmu fyzických osob 15 % ze zjednané odměny a jeho efektivní daňová sazba je rovných 15 %.

•  Praktický příklad
   Paní Šťastná si přivydělává na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 8 000 Kč a u zaměstnavatele nemá podepsáno prohlášení k dani, protože daňovou slevu na poplatníka uplatňuje u hlavního zaměstnavatele. Vypočítejme si efektivní sazbu daně paní Šťastné.

vlastní výpočet autora

5) 20,1% sazba daně

Zaměstnanec pracující pro dva zaměstnavatele současně může mít podepsáno prohlášení k dani a uplatňovat daňové slevy pouze u jednoho zaměstnavatele. U druhého zaměstnavatele již daňové slevy uplatnit nelze a efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob je u druhého zaměstnavatele 20,1 %.

•  Praktický příklad
   Paní Nováková má u zaměstnavatele AB hrubou mzdu 20 000 Kč. U zaměstnavatele AB nemá paní Nováková podepsáno prohlášení k dani. Vypočítejme si efektivní daňovou sazbu paní Novákové.

vlastní výpočet autora

6) Efektivní sazba daně nad 20,1 %

Zaměstnanci s nadstandardními příjmy mohou mít i při podepsaném prohlášení k dani efektivní sazbu daně z příjmu nad 20,1 %. V případě, že je měsíční hrubá mzda v roce 2016 nad 108 024 Kč, potom se odvádí z hrubé mzdy nad tuto částku ještě 7% solidární daň. Např. zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou 240 000 Kč má efektivní sazbu daně 21 %.

7) Daňový bonus

Zaměstnanci uplatňující daňové zvýhodnění na děti nemusí na dani z příjmu fyzických osob zaplatit nic a ještě mohou peníze obdržet. V případě, že je daňové zvýhodnění na děti vyšší než vypočtená daň z příjmu fyzických osob, tak vzniká nárok na daňový bonus ve výši rozdílu mezi daňovým zvýhodněním a vypočtenou daní z příjmu. Daňové zvýhodnění na děti může uplatňovat vždy pouze jeden z rodičů.