OECD: Jak vysoká je horní daňová sazba?

Zaměstnanci odvádí v Česku ze své hrubé mzdy daň z příjmu (15 % ze superhrubé mzdy), sociální pojištění (6,5 % z hrubé mzdy) a zdravotní pojištění (4,5 % z hrubé mzdy). Superhrubá mzda je hrubá mzda zaměstnance zvýšená o povinné odvody zaměstnavatele za zaměstnance na povinném pojistném (v souhrnu 34 %).

Z důvodu uplatnění základní daňové slevy na poplatníka ve výši 2 070 Kč neplatí zaměstnanci v Česku s měsíční hrubou mzdou 10 290 Kč a méně nic na dani z příjmu fyzických osob. Sociální pojištění a zdravotní pojištění se platí. Po vyčerpání daňových slev se odvádí z každé tisícikoruny maximální 31,1% daňová sazba, což je současně i maximální daňová sazba v Česku. Občané s nadstandardními příjmy odvádí sice ještě 7% solidární daň, současně se však z příjmu nad strop neplatí již sociální pojištění, proto můžeme zjednodušeně říci, že právě 31,1 % je maximální daňová sazba.

Praktický výpočet

Paní Nováková (bezdětná a svobodná) měla v dubnu hrubou měsíční mzdu 15 000 Kč. Od května dostala přidáno na 20 000 Kč. Jak si finančně polepší? A jak vysoké je zdanění ze zvýšené mzdy?

Paní Novákové stoupla hrubá mzda o 5 000 Kč, čistá mzda se však zvýšila jen o 3 445 Kč (15 850 Kč - 12 405 Kč). Daň tak činí 1 555 Kč. Souhrnná daňová sazba (včetně pojistného) ze zvýšení hrubé mzdy činí 31,1 % (1 555 Kč: 5 000 Kč). Z každé tisícikoruny po vyčerpání daňových slev se již odvádí 311 Kč na dani z příjmu a povinném pojistném. Vlivem zaokrouhlování superhrubé mzdy při výpočtu čisté mzdy může být u konkrétního případu rozdíl nepatrně odlišný.

Nejvyšší maximální daňová sazba je v Portugalsku

Souhrnná maximální daňová sazba v Česku je po Estonsku druhá nejnižší z členských zemí OECD. Ve většině členských zemí OECD je totiž zavedeno progresivní zdanění, kdy nejsou výjimkou sazby daně z příjmu fyzických osob 45 % a více (např. Nizozemí 52 %, Rakousko 50 %, Izrael 50 %, Belgie 50 %, Portugalsku 48 %).

•  Nejvyšší souhrnná maximální daňová sazba (včetně povinného pojistného) je v Portugalsku (61,3 %), Slovinsku (61,1 %), Belgii (58,4 %), Finsku (57,5 %), Švédsku (57,0 %), Japonsku (56,2 %), Dánsku (55,8 %), Francii (55,0 %), Nizozemí (52,1 %), Irsku (51,0 %), Austrálii (50,0 %), Řecku (50,0 %), Izraeli (50 %), Kanadě (49,5 %), Austrálii (49,0 %), Itálii (48,8 %), USA (48,6 %), Německu (47,5 %), Norsku (47,2 %) a Velké Británii (47,0 %). 
•  Pouze v osmi členských zemích OECD je maximální daňová sazba 40 % a méně, a sice v Estonsku (21,3 %), Česku (31,1 %), Novém Zélandu (33,0 %), Maďarsku (34,5 %), Mexiku (35,0 %), Slovensku (35,1 %), Turecku (35,8 %), Polsku (38,8 %) a Chile (40,0 %).

V Česku podléhají horní sazbě již nízké příjmy

Dle metodiky OECD činila průměrná měsíční mzda v Česku za rok 2015 částku 26 494 Kč. Protože u bezdětného zaměstnance podléhá maximální daňové sazbě 31,1 % již hrubá mzda nad 10 290 Kč, tak můžeme říci, že maximální daňové sazbě v Česku podléhají příjmy nad 0,39násobek průměrné mzdy (10 290 Kč: 26 494 Kč). To je po Maďarsku a Estonsku třetí nejnižší hodnota. Např. v Mexiku podléhá výše uvedené maximální daňové sazbě mzda nad 28,4násobek průměrné mzdy, v Řecku nad 25,2násobek, v Portugalsku nad 16,3násobek, ve Francii nad 14,8násobek, v Rakousku nad 13,7násobek a v Chile nad 11,3násobek. Skutečná daňová sazba v zemích OECD u průměrných mezd je výrazně nižší než maximální daňová sazba.