OECD: Jak bohaté jsou české domácnosti?

V publikaci OECD "Better Life Index 2016" je životní úroveň v jednotlivých členských zemích OECD porovnávána dle řady ukazatelů, jedním z významných údajů je i čistý roční příjem domácností dolarech v paritě kupní síly. Daný ukazatel zohledňuje i cenové rozdíly zboží a služeb v jednotlivých zemích. Při porovnání příjmů domácností v paritě kupní síly jsou mezi jednotlivými členskými zeměmi OECD nižší rozdíly než v absolutní hodnotě, neboť v zemích s nižšími příjmy (např. Mexiku, Chile a východoevropských zemích) je každodenní život levnější - tj. nižší výdaje za bydlení, služby či zboží.

Započítávají se i příjmy mimo zaměstnání

Do celkového příjmu domácností se započítávají nejenom mzdy a platy ze závislé činnosti (tj. ze zaměstnání), ale dále zisky ze samostatné výdělečné činnosti, státní dávky (důchody, podpora v nezaměstnanosti, dávky sociální podpory), kapitálové zisky apod. Čisté příjmy domácností jsou tedy vyšší než průměrná mzda.

•  Nejbohatší domácnosti v amerických dolarech v paritě kupní síly z členských zemí OECD jsou v USA (41 071 $), v Lucembursku (40 914 $), ve Švýcarsku (35 952 $), v Norsku (33 393 $), v Austrálii (33 138 $) a v Německu (31 925 $). 
•  Z členských zemí OECD jsou na tom nejhůře domácnosti v Mexiku (12 806 $), v Turecku (13 471 $), v Chile (15 094 $), v Maďarsku (15 614 $), v Estonsku (16 565 $), v Polsku (17 820 $) a v Řecku (18 099 $).

České domácnosti si polepšily

Česko patří mezi desítku členských zemí OECD, kde se průměrný roční čistý příjem domácnost v dolarech v paritě kupní síle mezi roky 2013 až 2016 nejvíce zvýšil, konkrétně o 11,8 %. Nejvíce stoupl v Chile (o 36,7 %), na Islandu (31,7 %), v Estonsku (o 29,4 %), ve Švýcarsku (o 19,6 %), v Polsku (o 15,9 %), v Izraeli (o 15,7 %), v Lucembursku (o 15,2 %), v Austrálii (o 14,7 %), v Japonsku (o 13,2 %) a v Česku (o 11,8 %). Nejvíce si v průměru pohoršily domácnosti v Řecku, v Irsku a ve Španělsku, v těchto zemích dokonce průměrný čistý příjem v daném období poklesl.

Více peněz = v průměru delší život

Přestože jsou všechny členské země OECD ekonomicky vyspělé s fungujícím zdravotním systémem, tak žijí Švýcaři nebo Francouzi v průměru déle než Mexičané nebo Češi. Délku života ovlivňuje celá řada aspektů, bohatství je však jedním z nich. Naděje dožití je z členských zemí OECD nejvyšší v Japonsku (83,4 let), ve Španělsku (83,2 let), ve Švýcarsku (82,9 let),v Itálii (82,8 let), ve Francii (82,3 let), na Islandu (82,1 let), v Izraeli (82,1 let), ve Švédsku (82,0 let) a v Lucembursku (81,9 let). Nejnižší naděje dožití je v Mexiku (74,6 let), v Maďarsku (75,7 let), na Slovensku (76,5 let), v Turecku (76,6 let), v Polsku (77,1 let), v Estonsku (77,3 let) a v Česku (78,3 let).

Průměrný roční čistý příjem domácnosti (v zemích OECD, v PPP dolarech)