EU: Nejdéle pracují na stát Francouzi

12.08.2016 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Daňová politika se v jednotlivých členských zemích EU liší. Při zohlednění plateb na dani z příjmu fyzických osob, povinného pojistného a DPH pracují na stát nejméně občané na Kypru a nejdéle ve Francii.

Rok lze rozdělit na dvě části, během první části pracují občané na stát a ve druhé části na sebe. Den daňové svobody je přitom dnem, kdy začínají občané pracovat na sebe a s vydělanými penězi mohou volně disponovat. Čím déle občané pracují na stát, tím je v zemi vyšší daňové zatížení.

Rozdílná metodika

Den daňové svobody v jednotlivých členských zemích Evropské unie zveřejňuje více organizací, přičemž použitá metodika se liší. V publikaci "The Tax Burden of Typical Workers in the EU 28 - Institut économique Molinari" se den daňové svobody vypočítává u zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu, přičemž se započítává daň z příjmu fyzických osob, povinné sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem a zaměstnancem a DPH. Při zohlednění těchto daní nastal v roce 2016 den daňové svobody nejdříve na Kypru (29. března) a nejpozději ve Francii (29. července).

EU: Daňové zatížení v Česku je průměrné

Dle použité metodiky v publikaci The Tax Burden of Typical Workers in the EU 28 - Institut économique Molinari" nastal v roce 2016 den daňové svobody nejdříve na Kypru (29. března), na Maltě (18. dubna), v Irsku (30. dubna), ve Velké Británii (9. května), v Bulharsku (18. května), v Dánsku (1. června), v Lucembursku (4. června), v Estonsku (8. června), ve Španělsku (8. června), ve Slovinsku (9. června), v Litvě (13. června), v Chorvatsku (13. června), v Polsku (14. června) a v Portugalsku (15. června). Nejpozději den daňové svobody nastal ve Francii (29. července), v Belgii (27. července), v Rakousku (19. července), v Maďarsku (17. července), v Německu (11. července), v Řecku (7. července), v Itálii (2. července), v Rumunsku (23. června), ve Finsku (22. června), ve Švédsku (22. června), v Nizozemí (20. června), na Slovensku (20. června), v Česku (19. června) a v Lotyšsku (19. června).

Nelze mít nízké daně a štědrou sociální síť

Propracovaná sociální politika v členských zemích EU je hlavním důvodem, proč je daňové zatížení v členských zemích Evropské unie vyšší než ve vyspělých mimoevropských zemích světa. Zejména povinné sociální pojištění a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem a daň z přidané hodnoty je v členských zemích EU mnohdy výrazně vyšší než např. v Austrálii, v Kanadě, v USA, v Japonsku nebo v Jižní Koreji. Např. sazbu DPH zvýšilo od roku 2009 dokonce 20 členských zemí EU. Zvýšení sazby DPH přitom prodražuje všem občanům každodenní nákupy. V mimoevropských zemích světa jsou nižší daně, současně však musí občané počítat, při porovnání s členskými zeměmi EU (v procentním vyjádření), s nízkým státním důchodem, nízkými nemocenskými dávkami, nízkou podporou v nezaměstnaností a nízkými sociálními dávkami.

Rozhodují pouze sazby daní?

Nízké daňové zatížení je příznivé pro zaměstnance, podnikatele i firmy. Když se daří domácím firmám a živnostníkům, tak je více pracovních možností a mzdy výkonných zaměstnanců stoupají. Rozsah daňového zatížení výrazným způsobem ovlivňuje obsah peněženek živnostníků i zaměstnanců. Např. z důvodu zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další děti v Česku pro rok 2016 se zvýšil rodinám čistý měsíční disponibilní příjem, přestože hrubá mzda rodiče uplatňujícího daňové zvýhodnění zůstala stejná. Pro zlepšení podnikatelského prostředí je snižování daňové zátěže rozhodně pozitivní. Velmi důležité jsou však i další aspekty podnikání jako je složitost daňového systému, rozsah povinné administrativy související s plněním zákonných povinností, fungování veřejné správy a justice... a především ekonomická a osobní svoboda.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.