Penzijní připojištění se zbavuje dětských nemocí

17.03.2000 | ,
DŮCHODY A DÁVKY


perex-img Zdroj: Finance.cz

V České republice existuje penzijní připojištění se státním příspěvkem od roku 1994

V České republice existuje penzijní připojištění se státním příspěvkem od roku 1994. Licenci na jeho provozování získalo celkem 44 fondů. Počítalo se s tím, že se penzijně připojistí přibližně 4,5 milionu osob a dobrovolné připojištění se státním příspěvk

em se tak stane významným pilířem systému důchodového zabezpečení.

Penzijní fondy měl poměrně dobrý start. Velkou roli v tom jistě sehrála masivní reklama, ale i rozsáhlé sítě dealerů, kteří začali tento produkt nabízet. Do penzijních fondů vstupovali především starší lidé, kteří chtěli této možnosti využít ke krátkodobému zhodnocení většinou nižších částek. Ukládali v průměru 200 až 300 korun měsíčně a inkasovali státní příspěvek. Když se státní příspěvek pod dvou letech snížil, své peníze vyzvedli a připo

jistili se znovu na stejnou dobu.

Mladší generaci se nepodařilo o významu důchodového připojištění přesvědčit. Přesto, že právě dlouhodobé ukládání i v poměrně malých částech by mělo u mladých větší efekt než krátkodobé pojištění starších klientů. Zhruba po třech letech začalo být čím dál zřejmější, že penzijní fondy nesplnily očekávání. Počet klientů od třetího čtvrtletí 1997 prakticky stagnoval a průměrná měsíční úložka u penzijních fondů zůstávala poměrně nízká.

Většina fúzí a likvidací proběhla naštěstí bez újmy pro klienty a nijak závažně nepostihla důvěryhodnost penzijního připojištění. Přesto však bylo zřejmé, že systém potřebuje účinný stimul k tomu, aby mohl nabrat druhý dech. Potřeboval zřetelnou a jasně vyslovenou podporu státu. Bylo třeba noveliz

ovat zákon o penzijním připojištění, který vykazoval řadu nedostatků. Aby systém penzijního připojištění mohl skutečně zajistit pro pojištěnce prostředky, které by alespoň částečně kompenzovaly rozdíl mezi mzdou a důchodem, bylo třeba změnit motivaci.

Vedle

vnějších těžkostí systému měly penzijní fondy ještě další starosti. Většina z nich se potýkala stále s vysokými provozními náklady. Zpočátku byly často způsobeny budováním rozsáhlých dealerských sítí. Velmi často se stávalo, že dealeři předbíhali od jednoho fondu k druhému a inkasovali provize několikrát. V prvních letech se fondy mohly jen těžko obejít bez prodejců penzijního připojištění v terénu. Přesto však neuvážené vyplácení provizí bylo velkou počáteční chybou. Zrovna tak managementy některých fondů zbytečně utrácely za budování reprezentativních poboček a kanceláří a za reklamu. Asociace penzijních fondů se chce v nejbližší době zabývat právě těmito problémy redukce provozních nákladů a promyšlenější úpravu postavení smluvních prodejců.

Zdroj: Profit 12/2000

Autor článku

 

Články ze sekce: DŮCHODY A DÁVKY