Co všechno v sobě zahrnuje pojem péče řádného hospodáře?

30.03.2017 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Pojem péče řádného hospodáře byl před rekodifikací soukromého práva v České republice užíván v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku, obsah pojmu byl však dotvářen až judikaturou Nejvyššího soudu. V zákoně č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (NOZ) je s účinností od 1. ledna 2014 pojem péče řádného hospodáře členů volených orgánů obecně definován, aby byl následně pro členy orgánů obchodních korporací doplněn v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích, ZOK).

Obecná úprava je obsažena v § 159 NOZ. První odstavec uvádí „Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale ten, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.“

Ustanovení § 52 odst. 1 ZOK pravidla pro jednání orgánů obchodních korporací stanoví: „Při posouzení, zda člen orgánu jednal s péčí řádného hospodáře, se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, byla-li by v postavení člena obdobného orgánu obchodní korporace.“


Čtěte také:
Jak na řízení pohledávek v malé a střední firmě?
Jak na management restrukturalizací v malé a střední firmě

Zároveň zákon o obchodních korporacích zavedl pravidlo podnikatelského úsudku, což je korektiv, připouštějící určitou míru podnikatelského rizika. Dle § 51 odst. 1 „Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou.“

Co to v praxi znamená?

Loajalita

Loajalita je postup v souladu se zájmy obchodní korporace. Člen orgánu nesmí prosazovat zájmy jiných osob na úkor zájmů obchodní korporace. Nejvyšší soud v ČR v rozhodnutí sp.zn. 29 Cdo 3864/2008 vyslovil „Součástí náležité péče bylo mimo jiné i to, že člen představenstva dává při rozhodování v představenstvu přednost zájmům společnosti před zájmy akcionáře, který jej do představenstva vahou svých hlasů prosadil, a nenechá se při výkonu funkce tímto akcionářem ovlivňovat (povinnost loajality)“. Obchodní vedení obchodní korporace leží výhradně v rukou statutárního orgánu. V souladu s ustanovením § 51 odst. 2 zákona o obchodních korporacích může člen statutárního orgánu požádat nejvyšší orgán obchodní korporace o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení. Není tím však dotčena povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a odpovědnost za újmu způsobenou obchodní korporaci nadále nese statutární orgán.

Potřebné znalosti

Potřebnými znalostmi jsou míněny znalosti potřebné k výkonu funkce voleného orgánu. Je možné a obvyklé, aby některé činnosti vyžadující specifické schopnosti a znalosti byly zajištěny prostřednictvím třetích osob (například vedení účetnictví). Člen orgánu má potom povinnost výkon takto delegovaných činností kontrolovat.

Schopnost vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře

Jedná se zejména o to, že člen voleného orgánu má dostatek času pro výkon funkce, a zároveň potřebné znalosti a dovednosti. Pokud si je člen orgánu při přijetí funkce vědom toho, že není výkonu s péčí řádného hospodáře schopen, měl by vyvodit důsledky, a to zejména z funkce odstoupit.

Zájem obchodní korporace

Zájem obchodní korporace by bylo možno chápat jednak jako prevenci vzniku škod, jednak jako maximální možné zhodnocení majetku obchodní korporace. V této souvislosti Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp.zn. 5 Tdo 1412/2007 uvedl „…péče nepochybně zahrnuje péči o majetek (…) společnosti nejen v tom smyslu, aby nevznikla škoda na majetku jeho úbytkem či znehodnocením, ale také aby byl majetek společnosti zhodnocován a rozmnožován v maximální možné míře, jaká je momentálně dosažitelná.“

Institut péče řádného hospodáře u nás slouží k posouzení odpovědnosti za újmu způsobenou obchodní korporaci jednáním či opomenutím orgánu, kterou může obchodní korporace po členovi orgánu soudně vymáhat.

Podle § 52 ZOK „Je-li v řízení před soudem posuzováno, zda člen orgánu obchodní korporace jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno tento člen, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat.“ Přenesení důkazního břemene na člena orgánu obchodní korporace zde dává smysl, protože právě člen orgánu má k dispozici veškeré podklady, které s jeho jednáním souvisejí. Nelze požadovat po obchodní korporaci, která motivaci člena orgánu k jednání pouze dovozuje, aby prokazovala, že člen orgánu s péčí řádného hospodáře nejednal. Členům orgánů obchodních korporací lze doporučit, aby kromě pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou svým jednáním, důsledně shromažďovali veškeré materiály související s tímto jednáním. Tyto podklady by mohly následně v případném soudním sporu prokázat, že bylo jednáno s péčí řádného hospodáře, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná podobně pečlivá osoba (viz § 52 odst. 1 ZOK).

Výše uvedené pravidlo podnikatelského úsudku v § 51 ZOK vychází z předpokladu, že při podnikatelské činnosti musí manažer podstupovat určitou míru podnikatelského rizika. Stanovení odpovědnost členů statutárních orgánů za negativní výsledek jejich rozhodnutí, ačkoliv jednali s péčí řádného hospodáře, by mělo za následek omezení jejich ochoty podstupovat rozumné podnikatelské riziko. V důsledku by to vedlo ke snížení potenciálních výnosů z podnikatelské činnosti, což je jednoznačně v neprospěch obchodní korporace.

V soudním sporu mezi obchodní korporací a členem orgánu obchodní korporace o náhradu škody by tedy soud měl posuzovat pouze skutečnost, zda člen orgánu jednal na základě nejlepších dostupných informací a v zájmu obchodní korporace, nikoliv posuzovat zda bylo objektivně dosaženo nejlepšího možného výsledku. V budoucnu lze očekávat další rozvoj judikatury soudů v této oblasti.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 2 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.