O dědictví II: Závěť - všechno pro děti, či ženu Filoménu?

03.11.2017 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Dědictví nejspíš zůstane noční můrou mnoha rodičů, protože v mnoha případech se dědicové budou cítit ošizeni. Závěť je klasická forma způsobu řešení tohoto problému. Kdo dědit ze zákona musí? Z jakých důvodů můžete vydědit své děti? Je nutno sepsat závěť u notáře? A můžete se zříct dědictví?

Závěť je velmi častou a oblíbenou formou řešení pozůstalosti. Svoji pozůstalost ale můžete řešit i dalšími formami:

  1. Dědění dle dědické posloupnosti
  2. Dědická smlouva

V minulém článku jsme se zaměřili na dědickou posloupnost. Dnes se zaměříme na závěť a vše okolo ní. V dalším článku si posvítíme na dědickou smlouvu.

Díky závěti se zbavíte dotěrné havěti (potenciálních dědiců)

Závěť

Závěť lze definovat jako jednostranný právní akt, který stanovuje, kdo bude dědicem pozůstalosti. Zůstavitel (osoba, po které se dědí majetek) většinou sepíše, která část majetku připadne tomu kterému dědici. Závěť může být měněna i bez vědomí dědiců, což je její nevýhoda (pro někoho výhoda) oproti dědické smlouvě, kde se každou změnu musí dědicové (podepsáni na dědické smlouvě) dovědět. Navíc při existenci dědické smlouvy se dědictví řídí dle dědické smlouvy a až následně podle závěti. V závěti nesmí chybět neopominutelní dědici, pokud nebyli vyděděni, či se nezřekli dědictví. Pokud není uvedeno, kdo jakou část majetku dědí, tak se dědí rovným dílem. Ve všech případech, kdy se zůstavitel zřejmě přepočetl, se provede dělení tak, aby byla jeho vůle naplněna co nejlépe.


Čtěte také:

Euro.cz - změny v dědickém právu

Jaké změny v dědictví přinesl občanský zákoník?

Kdy budete při prodeji nemovitosti platit daň?


Podmínky závěti

Podmínkou pro sepsání závěti je svéprávnost zůstavitele. Navíc musí být starší 15ti let (to musí schválit jeho zákonný zástupce, či to musí být schváleno formou veřejné listiny). Kdo byl ve svéprávnosti omezen, tak lze sepsat závěť formou veřejné listiny.

Závěť může být sepsána v písemné formě, ale také může být pořízena ústně (za specifických podmínek). Dále jsou dva způsoby sepsání závěti:

1. Soukromou listinnou

  • Beze svědků - vlastní rukou s vlastním podpisem.
  • Se svědky - vlastnoručně podepsána, před dvěma svědky prohlásit, že se jedná o vaši poslední vůli (s jejich podpisy).

2. Veřejnou listinnou

  • Nejčastěji lidé voli tuto podobu, která je podepsána u notáře. 

Zůstavitel si v závěti může stanovit i další různé podmínky - věk dědice, či čas, kdy mu bude majetek přidělen. S tím souvisí i stanovení správce pozůstalosti, který může majetek spravovat po smrti zůstavitele, než se vyřeší dědické řízení (nebo dokud nenastanou podmínky uvedené v závěti). Podmínky nesmí zasahovat do záležitostí osobní povahy dědice či vést k jeho zřejmému obtěžování svévolí zůstavitele.

Novější závěť bere vše!

Závěť má jednu nevýhodu, vy jako dědic nemusíte být informováni o její změně nebo o sepsání nové závěti. U závěti platí, že ta, která byla sepsána později, je platná a dřívější se ruší. Zrušit závěť se dá rovněž jejím odvoláním - vyžaduje zničení původní listiny, na které byla závěť sepsána.

Slovník pojmů

  • Dědické právo – vzniká smrtí zůstavitele. Zemře-li někdo před zůstavitelem, nebo současně s ním, nedědí po něm a právo mnohdy přechází na potomky.
  • Dědic – po smrti mu připadá majetek.
  • Zůstavitel – člověk, který chce po smrti dědicům odkázat svůj majetek.
  • Odmítnutí dědictví – dědic má 30 dnů na odmítnutí dědictví.
  • Soupis pozůstalosti – seznam veškerého majetku zemřelého člověka, který vyhotovuje notář.

Pozor na děti!

Při závěti nelze opomenout tzv. neopominutelné dědice, tedy potomky zemřelého, kteří nebyli vyděděni, nebo se sami dědictví nezřekli. Neopominutelný dědic, který se nenachází v závěti a není vyděděn, ani se dědictví nezřekl, může následně vymáhat svůj podíl po ostatních dědicích. Pokud dítě (neopominutelný dědic) zemře před smrtí rodičů, tak jeho právo neopominutelného dědice přechází na jeho potomky. Každé nezletilé dítě má ze zákona nárok na ¾ ze svého zákonného dědického podílu. V případě dospělého dítěte je jeho nárok ve výši alespoň ¼ zákonného dědického podílu.

Neposlušné dětičky já mám, vydědit je raději dám!

Vydědění je způsob, jak zabránit tomu, aby neopominutelní dědicové dědili (vaši potomci). Provádí se listinou, ale může být i součástí závěti. Podmínky pro vydědění jsou stanoveny zákonem. Lehce je zjednodušíme a shrneme do 4 bodů:

  1. Dědic neposkytl pomoc v nemoci, ve stáří a v dalších případech.
  2. Dědic neprojevuje opravdový zájem.
  3. Dědic byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k odnětí svobody na minimálně 1 rok.
  4. Dědic vede trvale nezřízený život.

Co dělat, když se dědí dluhy?

Pozůstalost, kterou můžete zdědit, netvoří pouze majetek, ale rovněž dluhy. Můžete si od notáře nechat vypsat soupis pozůstalosti, která by měla zahrnovat všechen majetek i dluhy. Pokud dluhy překračují hodnotu majetku, doporučujeme odmítnutí dědictví. Na to máte právo, ale pouze 30 dní od té doby, co vám jako dědicovi byla sdělena soudem (notářem) možnost odmítnutí. Odmítnutí dědictví můžete již za života zůstavitele.

Příště se zaměříme na trumf v rámci dědictví - dědickou smlouvu. Ta má totiž přednost před závětí. Jaké máte zkušenosti se závětí vy? Chystáte se někoho vydědit?

Štítky:


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 3 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.