Ani vysoké příjmy nezaručují nárok na nemocenskou

06.04.2017 | Petr Gola, Finance.cz
DŮCHODY A DÁVKY


Nárok na nemocenskou není automatický, musí být splněny zákonné podmínky. Někteří občané mají nadprůměrné příjmy a přesto v případě pracovní neschopnosti neobdrží nemocenskou. Podívejme se na vybrané praktické příklady.

Při splnění zákonných podmínek náleží nemocenská od 15. dne pracovní neschopnosti. V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti náleží náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnanci zaměstnavatel. Náhrada mzdy však náleží až od 4. dne pracovní neschopnosti.

Kdo vyplácí nemocenskou?

Nemocenskou vyplácí místně příslušná OSSZ (Okresní správa sociálního zabezpečení) a výše nemocenské závisí na dosaženém příjmu v rozhodném období, zpravidla za předcházejících 12 kalendářních měsíců. Nárok na nemocenskou však vzniká pouze v případě, že výdělečná činnost zakládá účast na nemocenském pojištění. Při splnění této zákonné podmínky náleží nemocenská hned po nástup do práce.


Čtěte také:
Kdy mají studenti nárok na nemocenské dávky?
Kdo má vyšší důchod než mzdu?
Jak se změní vaše čistá mzda, když ČSSD zavede progresivní zdanění?

V praxi lze mít vysoké příjmy a platit vysokou daň z příjmu fyzických osob, ale nemocenská nemusí náležet.

Praktický příklad 1)

Paní Benešová pracuje současně pro čtyři zaměstnavatele. Pro každého na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč. Paní Benešová má měsíční příjem 40 000 Kč, ale nemůže čerpat nemocenskou. Když je měsíční odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč a méně, tak se z dohody neplatí sociální pojištění a nelze čerpat ani nemocenské dávky.

Praktický příklad 2)

Živnostník Loháček má roční hrubý zisk 600 000 Kč. Pan Loháček však není účasten na dobrovolném nemocenském pojištění. OSVČ, které nejsou účastny na dobrovolném nemocenském pojištění, nemohou v případě pracovní neschopnosti pobírat nemocenskou.

Praktický příklad 3)

Paní Balážová má pravidelný měsíční příjem z pronájmu ze zděděných nemovitostí ve výši 35 000 Kč. Žádný jiný příjem paní Balážová nemá. Paní Balážová nemá v případě pracovní neschopnosti nárok na nemocenskou. Příjem z pronájmu nezakládá účast na nemocenském pojištění a neplatí se z příjmu z pronájmu sociální pojištění.

Praktický příklad 4)

Pan Kyčerka obdržel od svého zaměstnavatele výpověď. Pan Kyčerka pracoval u zaměstnavatele pět let a měl nadprůměrnou měsíční mzdu 40 000 Kč. Pan Kyčerka onemocní desátý den po skončení pracovního poměru. Pan Kyčerka nemá nárok na nemocenskou, přestože platil po dobu pěti let vysoké sociální pojištění. Panu Kyčerkovi nyní netrvá pracovní poměr a nenastoupil na nemocenskou v zákonné 7denní ochranné lhůtě.

Praktický příklad 5)

Starobní důchodce Vaněk pracoval i dva roky po dosažení řádného důchodového věku a pobíral současně důchod a mzdu. Měsíční mzda činila 32 000 Kč. Pan Vaněk onemocní třetí den po skončení pracovního poměru. Pan Vaněk nebude mít nárok na nemocenskou, přestože onemocněl v 7denní ochranné lhůtě. Starobní důchodci mají totiž dle zákona o nemocenském pojištění nárok na nemocenskou pouze za dobu trvání pracovního poměru.

Praktický příklad 6)

Panu Dostálovi plynou během roku vysoké příjmy z prodeje cenných papírů. Pan Dostál příjmy z prodeje cenných papírů, u kterých nejsou splněny podmínky pro daňové osvobození, zdaňuje v souladu se zákonem o dani z příjmu. Z příjmů z prodeje cenných papírů se však nikdy neplatí sociální pojištění ani zdravotní pojištění. V případě pracovní neschopnosti nevzniká tedy panu Dostálovi nárok na nemocenskou.




Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.