Před sedmdesáti lety obdělávalo americké lány sedmdesát miliónů farmářů. Dnes je jich ledva polovina, ovšem při dvojnásobném počtu obyvatelstva. Zemědělství ve Spojených státech je stále výrazněji kontrolováno nadnárodními monopoly. Jak uvádí studie washingtonské organizace Turning Point, v letech 1987 a 1992 ztrácela Amerika každoročně 32 tisíc farem, většinou rodinných usedlostí. Už po několik desetiletí stále více samosta
tných farmářů přichází na buben, usedlostí kvapem ubývá, zato však se neustále zvyšuje počet zemědělských gigantů. Padesát tisíc agrobyznysů dnes dodává na trh 75 procent všech zemědělských výrobků.Gigantománie je ospravedlňována větší výkonností. Ale to není pravda, tvrdí zpráva Turning Point, za níž stojí 80 nevládních organizací, které prosazují demokratické, místní a ekologicky zdravé alternativy pro zemědělskou politiku. Když se připočte cena za plundrování půdy, ničení životního prostředí a sociální
výdaje za zprůmyslněné zemědělství, kterou hradí stát z kapes poplatníků, pak se ukáže nade vši pochybnost, že výkonnější jsou naopak drobní farmáři.Jádro pudla spočívá v monopolizaci a konsolidaci na obou stranách zemědělského cyklu: jak na při nákupu semen, hnojiv a chemických prostředků, tak při prodeji výrobků. Vstup i výstup je čím dál víc kontrolován koncerny, kterým pomáhá vládní politika. Farmáři jsou sevřeni v kleštích. Pět největších světových dodavatelů semen ovládá 75 procent globálního trhu
pro rostlinnou setbu. Podobně deset největších agrochemických výrobců ovládá 85 procent trhu. Celý severoamerický trh obilných semen je v rukou čtyř koncernů. Monsanto a další giganti vyrábějí jak semena, tak hnojiva a pesticidy. Jejich monopolní postavení jim dovoluje diktovat ceny a bránit volné soutěži. Na prodejním konci je farmář snad ještě bezmocnější.Když například pěstujete obiloviny, těžko je prodáte jinam než čtyřem gigantům, kteří ovládají 85 procent výkupu. Když pěstujete hovězí dobytek, můžete jednat jenom s třemi výkupními koncerny. Opravdová soutěž je mrtvá. Malí zemědělci jsou vydáni na milost a nemilost globálním oligopolům. Ceny za semena, hnojiva a pesticidy v posledních letech stouply téměř o čtvrtinu, ale farmáři za své výrobky utržili
tak málo, že nestačili pokrýt ani třetinu zvýšených nákladů. Zesvětovění trhů zhoršuje situaci. Velké zpracovatelské koncerny tvrdí, že musí platit farmářům nízké ceny, aby byli s to konkurovat výrobcům v chudých zemích. Ale ve skutečnosti jsou to často americké společnosti operující v chudých zemích, kdo tam platí hladové mzdy. A tak zemědělci v Asii a Latinské Americe jsou vykořisťováni stejným způsobem jako v USA. Oligopoly shrabují zisky všude.Zdroj: HN z 20. 3. 2000