Írán potřebuje zahraniční kapitál

Reformátoři chtějí privatizovat, změnit pracovní zákonodárství a otevřít dveře investorům. V Íránu vstupuje dnes v platnost pětiletý program hospodářských změn, díky němuž se tento čtvrtý největší světový vývozce ropy zřejmě stane silným magnetem pro zahraniční investory. Plán prezidenta Mohammada Chátamího předpokládá totiž ukončení státního monopolu u cukru, tabáku, čaje a otevření odvětví ropného a petrochemického průmyslu, plynárenství, elektrárenství, telekomunikací a žele

Chátamího záměr musí ale překonat několik zásadních bariér: článek 44 íránské ústavy, který státu zajišťuje kontrolu nad strategickými podniky, tedy nad 85 procenty ekonomiky, nevhodné pracovní zákonodárství, o němž má parlament jednat v květnu, a politický odpor konzervativních sil vůči otevírání se světu, privatizaci a odbour

Ředitel plánovacího úřadu Masúd Nili předpokládá, že hrubý domácí produkt by měl letos vzrůst o čtyři procenta, během "pětiletky" má nezaměstnanost klesnout z nynějších 16 procent asi na 12 procent a inflace se sníží na 19 procent. Již nyní však chybějí peníze na polovinu investičních záměrů. Ekonom Esfandiar Rašídzáde podle listu Financial Times tvrdí, že Írán potřebuje modernizovat průmysl a během příštích pěti let musí vytvořit čtyři milióny pracovních míst, do nichž nejprve musí zainves

Kdo ovšem přinese tyto peníze, ptá se bankéř Sadegh Samí, jenž se podobně jako řada dalších analytiků domnívá, že klíč k otevření dveří pro investice drží v rukou Spojené státy, uplatňující vůči Íránu ekonomické sankce. Pozorovatelé k tomu uvádějí, že USA mají zájem na jejich zmírňování. Dokazuje to nejnovější uvolnění amerického embarga na některé druhy íránského luxusního zboží a slib, že Washington vrátí majetek zmrazený od roku 1979. Írán může naopak ze Států dovážet obilí a lék

Ústup Američanů je dán nejen vnitřními změnami v Íránu, ale i investičním tlakem Evropanů. Francouzský Total získal například v říjnu 1997 společně s ruským Gaspromem a malajsijským Petronasem dvoumiliardovou zakázku, koncem loňského to byl Royal Dutch Shell a Elf Aquitaine. V minulých dnech Švýcarsko a Čína podepsaly smlouvu o výstavbě ropovodu. V Teheránu si nyní objevuje řada politiků včetně německého ministra zahraničí J

Zdroj: HN z 21. 3. 2000