Syndrom nemocných domů (15)

22.05.2018 | , Finance.cz
BYDLENÍ


Od  syndromu nemocných domů (sick buildings syndrom – SBS) jsme v seriálu o SBS pokročili k celkové  kvalitě životního prostředí a životnímu stylu. Tyto faktory zásadně (ale ne výhradně, nezapomeňme třeba na stres)  ovlivňují naše zdraví.

Minule jsme zmínili, že na člověka žijícího v dnešním světě působí celý mix, stovky a stovky látek z ovzduší, potravin, kosmetiky, drogerie, ale i ze stavebních materiálů, ze kterých je postavena kancelář, kde pracuje. Krom těch prospěšných látek na nás tedy působí také celá řada škodlivin. Jaký vlastně na nás mají vliv, jak je měřit, co měřit dřív a jaký má v tomto procesu vliv třeba genetika?

Hledá se model…

Ani kdybychom byli stále na stejném místě, nepůsobil by na nás stejný koktejl látek třeba z prostředí. Už třeba jenom kvůli povětrnostním podmínkám. My se navíc pohybujeme, vnitřně měníme a nikdo z nás nejsme stejní. Faktorů je tedy tolik, že všechny kombinace látek otestovat v laboratoři prostě nelze. Hledá se proto model, který by dokázal předpovědět, co se stane ve chvíli, když v organizmu působí určitá směs látek. Problém je ale zase v tom, že každá z nich působí jinak – na jiné orgány a jinak silně. Musíme tedy vlastně pro každý potenciální efekt – třeba ovlivnění funkce jater nebo štítné žlázy - nasčítat známé příspěvky všech látek, které k němu mohou přispívat a podívat se, zda tento součet pro konkrétní efekt překračuje bezpečnou hranici.

To samozřejmě vyžaduje toxikologická data o všech sledovaných látkách a jejich různých efektech. A na tom skutečně mezinárodní týmy pracují. Až budou tato data známá, pak budeme schopni vyhodnotit epidemiologická data. Tedy jednoduše - jaké má konkrétní člověk koncentrace těchto látek ve svých tkáních. Pak budou odborníci schopni říct – tenhle člověk má vysoké zatížení a je velká pravděpodobnost, že se u něj vyvine určitá porucha, nebo choroba. Zatím se ale můžeme jen dívat, jak naměřené koncentrace souvisejí s už vyvinutými onemocněními.

Nastíněná zkoumání možná odhalí třinácté komaty vzniku nemocí, se kterými věda nemůže hnout – Parkinsonova choroba, Alzheimerova nemoc, roztroušená skleróza. Každému je jistě jasné, jak bude ekonomicky výhodné mít ve společnosti lidi, kteří těmito nemocemi už nebudou muset trpět.

SBS, doktoři a toxické látky

(foto: Shutterstock)

Kam s nimi?

Pokud už látky, které zatěžují náš organizmus, v těle máme, můžeme se jich zbavit močí, pokud jsou rozpustné ve vodě. Jestliže jsou ale rozpustné v tuku, je to složitější. Tyto látky se totiž se v těle hromadí, a často se jen velice pomalu odbourávají. A pokud je jejich úbytek menší než množství, které jich do těla přidáváme, porostou v organizmu koncentrace těchto látek s každým rokem života. To je právě problém se „zázračnými“ škodlivými látkami, jež na nás neměly mít vliv, a třeba zabíjely hmyz. Jenže ty látky nás a naše prostředí, třeba pole, opouštějí pomalu a v těle se hromadí. Na tento problémy jsme si tedy zadělali už před desetiletími.

Pozor na obezitu

Teď bude následovat malá výstraha pro obéznější jedince. Čím víc tuku v těle máte, tím poskytujete těmto chemikáliím větší bazén, nosíte jich v sobě prostě víc. Když třeba pak zhubnete, tuku sice ubude, ale koncentrace škodlivin ve zbylých tkáních se zvýší. Nemohou se totiž z těla vyplavit, tak se jen přerozdělí.

To se například děje i v těhotenství, kdy se tyto látky přerozdělují mezi matku a rostoucí plod: čím vyšší koncentrace má v těle matka, tím vyšší koncentrace najdeme i v pupečníkové krvi. A přerozdělování pokračuje i při kojení, protože i v mateřském mléce je obsažen tuk. Matka tak část svého chemického koktejlu předává při kojení svým dětem.


Seriál o nemocných domech



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: BYDLENÍ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.