Občané SR si mohou při nákupech zatím dovolit jen třetinu toho, co obyvatelstvo unie. Sociální situace zhruba desetiny obyvatel SR je velmi komplikovaná, ale průměrný životní standard země není tak dramatický, jak je někdy prezentován. V zemi je 530 tisíc evidovaných nezaměstnaných, podporu v nezaměstnanosti a dávky sociální pomoci pobírá však kolem 340 tisíc lidí. Odborníci se neshodují na tom, čím se vlastně zabývá rozdílnýc
h 150 tisíc obyvatel. Někteří tvrdí, že pracují načerno, přičemž daňové úřady si myslí, že tímto způsobem se zaměstnává dokonce 200 - 250 tisíc lidí. Údaje národního úřadu práce a statistického úřadu se však shodují v nárůstu nezaměstnanosti i v tom, že v zemi ubývá pracovních příležitostí dokonce i na černém trhu práce.Průměrná mzda v SR se nyní pohybuje kolem 11 tisíc korun, což v přepočtu na slovenskou měnu je o čtyři tisíce korun méně než v České republice. Tento příjem jim umožňuje jen třetinové nákupy ve srovnání s průměrnými možnostmi obyvatel zemí EU. Situaci si vylepšují tím, že jejich členové věnují práci podstatně více času, na rozdíl od zemí EU pracují většinou na plný úvazek a mnoho jich má i druhé zaměstnání.
Vzhledem k vysoké zaměstnanosti žen, rodiny většinou mají dva příjmy. Podle odborníků OECD potrvá zhruba jednu generaci, než se zdejší mzdy přiblíží EU. V sociálně složité situaci je na Slovensku kolem 590 tisíc občanů, kteří nemají žádný, anebo jen malý příjem. Loni stát přispěl na zabez
pečení jejich životního minima 9,5 miliardy korun. Peter Magvaši, ministr práce, sociálních věcí a rodiny sice uznává, že jde o značné prostředky, ale nesouhlasí s vicepremiérem pro ekonomiku I. Miklošem, který tvrdí, že stát by neměl sociálně slabé podporovat, protože každý by měl být zodpovědný sám za sebe.Magvaši připomenul, že podle údajů Světové banky Slovensko a Slovinsko mají mezi tranzitivními zeměmi minimální rezervy v poměru k deficitu veřejných financí. Dodal, že Česká republika je na tom dvojnásobně lépe. Ministr proto odmítá představy MF SR o ukončení valorizací dávek sociální pomoci, čímž by se v budoucnosti chtělo vyhnout prohlubování deficitu státního rozpočtu, který z letošních předpokládaných 20 miliard Sk by se v příštím roce mohl zvýšit
na 70 miliard korun. Ekonomickou a sociální situaci v zemi lze začít měnit k lepšímu jen vyššími tempy hospodářského růstu a vytvářením nových pracovních míst. Bez chybějících domácích a zahraničních finančních zdrojů zatím však nikdo neví, jak tento vývoj nastartovat.Zdroj: HN z 6. 4. 2000