Ačkoli se nebývalý rozvoj nových technologií v produktivitě práce vyspělých zemí zatím příliš neprojevil, jedinou výjimkou zůstávají Spojené státy, jejichž hospodářský růst je v současné době nejdelší od šedesátých let. Avšak i v případě USA zatím ekonomové nevědí, jak se moderní obory do produktivity přesně promítají. Právě v "zlatých" šedesátých letech provázených rychlým ekonomickým růstem stoupala produktivita práce v USA průměrně o tři procenta ročně. Po ropné krizi počátkem
sedmdesátých let však přišla chudá léta, kdy produktivita spadla na v průměru procento ročně. Zrychlovat začala podle amerického ministerstva obchodu až po roce 1995 a nyní se již znovu dostala na skoro devadesát procent úrovně šedesátých let.RŮST ASI TÁ
HNOU NOVÉ TECHNOLOGIEČím byl tento obrat způsoben? Ekonomové americké centrální banky - FED - Stephen Oliner a David Sichel ve své studii upozornili, že zavádění informačních technologií se podílelo v polovině devadesátých let na růstu americké produktivity o jedno procento zhruba dvěma třetinami. Profesor americké Northwestern University Robert Gordon zase soudí: "K růstu produktivity práce po roce 1995 přispěli zhruba polovinou výrobci počítačů a programů, kolem čtyřiceti procent hospodářský rozmach U
SA a zbytek souvisí s nepřesnostmi výpočtů." V ostatních odvětvích se podle něho produktivita příliš nezměnila."Vyšší produktivitu práce v USA nelze přičítat jen počítačovému sektoru. Vychází také z tradičních odvětví, kde pronikání nových technologií práci postupně racionalizuje," říká naopak profesor ekonomie na stockholmské univerzitě Lennart Erixon. Ekonom newyorské centrály JP Morgan Philip Suttle je k podílu informačních technologií na růstu produktivity práce poněkud skeptičtější: "Počítačový sektor
má na zvýšení produktivity práce v americkém průmyslu významný vliv. Tato čísla nejsou vůbec přesná. Pokud například pracovník používá počítač s dvakrát rychlejším procesorem, produkuje podle statistiky také dvakrát tolik."EVROPA A JAPONSKO ZATÍM POKULHÁVAJÍ
Vyspělé země západní Evropy a Japonsko zatím v produktivitě práce za Spojenými státy poněkud pokulhávají. Zatímco v USA rostla produktivita v posledních pěti letech v průměru více než v období od konce sedmdesátých let do roku 1995, na starém kontinentu (kromě Francie) a v Japonsku tomu bylo podle údajů investiční banky Goldman Sachs právě naopak. "Evropa je za USA částe čně opožděná. V sedmdesátých a osmdesátých letech totiž začala spolu s Japonskem Američany hospodářsky předstihovat.
Spojené státy
toho využily k rozsáhlé restrukturalizaci a investicím a vsadily na rozdíl od Evropy a Japonska právě na informační technologie a v devadesátých letech zvrátily situaci ve svůj prospěch," říká například ředitel Davidsonova institutu Jan Švejnar. Odborníci soudí, že mezera mezi USA na jedné straně a vyspělými státy Evropy na straně druhé se bude v příštích letech postupně zmenšovat s tím, jak se budou příznivé vlivy současných investic postupně vracet v podobě vyšší produktivity práce. "Nové technologie se začnou projevovat v růstu produktivity v západní Evropě a v Japonsku poměrně brzo. Pro země, jako je Česká republika, je důležité, aby se do trendu rozsáhlé modernizace ekonomik zapojily," říká Jan Švejnar.PRODUKTIVITU EXPERTI POSUZUJÍ OPATRNĚ
Ekonomo
vé současně upozorňují na to, že údaje o produktivitě je nutné posuzovat opatrně. "Produktivita velmi závisí na výkonnosti ekonomiky. Takže, když si americké hospodářství vede dobře, produktivita má sklon k tomu, aby rovněž vypadala příznivě," říká Philip Suttle. Podle něho je produktivita také úzce spojena se situací na trhu práce, na což mnoho lidí zapomíná. "Když je práce relativně levná, a kapitál naopak drahý, je pro podniky výhodné najímat více pracovníků, takže produktivita, která je měřena jako výstup na pracovníka, vypadá slabší.Velkou roli hraje i poměr mezi nabídkou práce a poptávkou. Například od poloviny devadesátých let je na americkém trhu velká sháňka po pracovnících, kterých je nedostatek. Musí tedy více používat kapitál, což zlepšuje i produktivitu," dodává Philip Suttle. Lennart Erixon zase upozorňuje na to, že v amerických statistikách se dříve investice do počítačových technologií neprojevily. Programové vybavení se totiž v sedmdesátých letech bralo jako výdaj, zatímco nyní je podniky z
aznamenávají jako investici. "Vliv rozvoje informačních technologií v devadesátých letech na produktivitu práce ve vyspělých zemích je nutné zatím brát s rezervou. Na přesnější zhodnocení jeho dopadu si budeme muset ještě počkat," dodává Lennart Erixon.Zdroj: HN z 11. 4. 2000
Vedro dorazilo do českých končin. Kdo nezvládne všechny otázky našeho kvízu, ten může čekat se svým autem problémy
Dvě piva, šunku, sýr a k tomu řidičák. Za pár dnů bude možné místo úřadu vyzvednout průkaz „u Vietnamců“
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
