Slovinský růst se může zastavit

Vnější nerovnováha ohrožuje dosavadní příznivý hospodářský vývoj nejvyspělejšího evropského uchazeče o vstup do Evropské u

Zlepšení se v nejbližší době dostaví vzhledem k nynější vládní krizi jen stěží. Pád kabinetu Janeze Drnovšeka zastihl politiky v nedbalkách a formování nového týmu potrvá pravděpodobně delší dobu. Mezitím se pověst Slovinska jako místa pro zahraniční investice může dále zhoršit. Za posledních šest let se jejich objem jen ztrojnásobil (v Polsku zdevítinásobil), čímž se premiant mezi uchazeči o vstup do Evropské unie ocitl na posledním místě mezi reformními zeměmi střední Evropy. Slovinští národohospodáři to přičítají nedostatečné vládní podpoře přímých investic ze zahraničí

Slovinská centrální banka tvrdí, že její měnová a kapitálová restrikce je namířena proti přílivu spekulativního kapitálu. Její guvernér France Arhar potvrdil, že prvotní je stabilita domácí měny a zajištění likvidity doma i ve vztahu k zahraničí. Nyní se však musí, jak tvrdí ředitel Lublaňské burzy cenných papírů Draško Veselinovič, podniknout kroky pro uvolnění pohybu kapitálu, a to tak, aby se zajistil bezpečný rozvoj s

"Tím bychom mohli začít plnit členská kritéria Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)," dodal. Slovinsko jako jediný středoevropský stát ucházející se o vstup do Evropské unie do tohoto uskupení nejvyspělejších zemí planety ještě na rozdíl třeba od ČR nevstoupilo.

Devizové bilanci příliš nepomáhá ani současný vývoj cestovního ruchu. Loni do Slovinska přijelo 2,7 miliónu turistů, o 9,5 procenta méně než předloni, a jejich pobyty se zkrátily. Nominální devizové příjmy se meziročně snížily o desetinu a jen mírně překročily miliardu dolarů. Odstupující ministr turistiky a malého podnikání Janko Razgoršek sice vyjednává v Černé Hoře mezinárodní spolupráci, výsledky se však dostaví se zpožděním a neproje

"Snížit vnější deficit by za dané situace bylo nejlepším opatřením hospodářské politiky," soudí profesor ekonomiky na Lublaňské univerzitě Franjo Štiblar. Na mysli má zejména depreciaci tolaru, která by omezila dovoz a poskytla dlouhodobou podporu vývozu. Import by se mohl snížit také zvláštní daní na dovoz automobilů, přizpůsobením domácích cen pohonných hmot světovému vývoji a pomalejším vzestupem spotřebních úvěrů.

Zdroj: HN z 12. 4. 2000