Přibližně od poloviny devadesátých let začal na "zeleném ostrově" hospodářský vzestup, který nemá v Evropské unii obdoby. Nejzávažnějším výsledkem ekonomického boomu pro obyvatelstvo téměř čtyřmiliónové republiky je podstatná změna na trhu práce. Země, která se ještě na počátku devadesátých let potýkala s dvoucifernou nezaměstnaností, registruje v současné době nezaměstnanost sotva pětiprocentní. Tradiční vystěhovalectví ustoupilo proudu právě opačnému, řada výrobních odvětví začíná naopak pociťovat nedostatek prac
ovních sil. A podle střízlivého odhadu bude Irsko nuceno přijmout v příštích letech nejméně dvě stě tisíc zahraničních pracovníků.Nebývale rychlý vzestup irského hospodářství znepokojuje experty mezinárodních organizací, ať už to je Mezinárodní měnový fond (MMF) či Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kteří upozorňují na možnost přehřátí ekonomiky a zesílení inflačních tendencí. Tyto námitky však dublinská vláda odmítá jako neopodstatněné. Ministr financí Charles McCreevy se příliš neob
ává cenového růstu a zdůrazňuje především dobrý stav státních financí.Je ovšem nepopiratelným faktem, že čtyřprocentní inflační růst, s kterým se kalkuluje pro rok 2000, je nejvyšší za posledních deset let a představuje dvojnásobek inflace v loňském roce a také dvojnásobek jejího růstu v ostatních zemích EU. Ovšem přebytek státního rozpočtu přesahoval loni dvě procenta HDP, v roce letošním to má být 1,2 procenta. Vláda proto mohla přikročit ke snížení daňové zátěže a v příštích dvou letech plánuje pokles
daní pro irské podniky o 12,5 procenta, což méně šťastní partneři v Evropské unii nazývají "fiskálním dumpingem". Důležité však pro celou irskou ekonomiku jsou velmi výhodné podmínky pro zahraniční investory, které v uplynulých letech přilákaly na ostrov mnoho cizích firem. Především tomuto trendu vděčí Irsko za průměrný růst průmyslové výroby minulých let ve výši osmi procent.Zahraničním investicím, ale také i podporám z rozvojového fondu Evropské unie děkuje Irsko za to, že se během několika málo let st
alo zemí, kde hrubý domácí produkt na obyvatele dosahuje téměř 20 tisíc eur. Především v posledních dvou letech začíná Irsko pociťovat dokonce přebytek kapitálu a zejména obyvatelé Dublinu prý jej začínají investovat v Severním Irsku. Příliš se o tom nehovoří, protože to je otázka politicky velmi citlivá, nicméně hlavně ulsterští obchodníci s nemovitostmi pociťují stále stoupající příliv finančních prostředků z Irské republiky.Zdroj: HN z 28. 4. 2000