U kadeřníka, v restauraci, na plaveckém bazénu vám ukradli kabát? Kdo vám ho zaplatí?

16.09.2021 | , Finance.cz
Spotřebitel


Jak je to s odpovědností poskytovatelů služeb za odložené věci zákazníků v provozovnách? Na zdi je cedule s oznámením: Za odložené věci se neručí. - Je to pravda? Co říká o odpovědnosti a náhradách občanský zákoník?

Občanský zákoník říká, že "je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí a byla-li věc odložena na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se takové věci obvykle ukládají, nahradí provozovatel poškození, ztrátu nebo zničení věci". Takže za odložené věci se ručí, i když prohlášení v provozovně říká něco jiného.

Provozovatelé služeb se tak jen snaží potenciální okradené nebo poškozené od požadavku na náhradu škody odradit, ale svou odpovědnost vyloučit nemohou. Zákonná pravidla náhrady škody na odložených věcech zajišťují návštěvníkům různých provozoven služeb ochranu před rizikem spojeným s nutností odložit si věci, nad kterými ztrácejí kontrolu při využití poskytované služby. Týká se to živnostenských provozoven jako je kadeřnictví, masérský salon, ale též divadel, kin, nebo třeba lékařských ordinací, sportovních zařízení apod. Ovšem krádež nebo poškození věcí musejí být návštěvníci schopni prokázat.

Neodpovídá se za to, co nemuselo být odloženo

Podmínkou odpovědnosti je nutnost odložit si některé ze svých věcí. Tak to bude platit právě v kadeřnictví, na plaveckém bazénu, ale ne třeba v obchodě s potravinami. Jestliže si někdo odloží kabelku do nákupního vozíku, který opustí, nemůže po prodejně chtít kompenzaci za svou ledabylost, pokud bude okraden.

Věci musejí být odloženy na určené místo nebo aspoň místo obvyklé

Rozdílné to bude třeba na poliklinice. Není nutno si odkládat svršky už u kartotéky, ale zajisté v čekárně nebo v ordinaci, a to v závislosti na tam uplatňovaných pravidlech. Věci totiž musejí být odloženy na místě k tomu určenému nebo na místě, kam se tyto věci obvykle odkládají. Pokud provozovatel neurčí zvláštní místo k odkládání zavazadel a svršků (např. šatnu, uzamykatelné skříňky), stačí, aby zákazník, klient či pacient věci odložil na místě k tomu obvyklém - na volně přístupné věšáky, police atp.

Čtěte také: Co dělat, když ztratíte doklady?

Odpovědnost poskytovatelů služeb za věci klientů

Zdroj: Depositphotos

Co když na věšácích už není místo?

Každý případ je nutno posoudit individuálně s ohledem na konkrétní okolnosti a zvyklosti provozu a zařízení. Pravidla zákona pak upřesňuje soudní výklad, který vzniká při řešení sporných případů. Takto bylo např. rozhodnuto a upřesněno, že "jestliže zákazník nemá objektivní možnost odložit věci na místě přímo určeném k odkládání věci (např. proto, že věšáky na šaty, které jsou určeny k odkládání věci, jsou zcela přeplněné), odpovídá provozovatel i za škodu na věcech odložených na místě, kam se v takovém případě obvykle odkládají."

A tak bude provozovatel restaurace odpovídat kupř. za odcizení oděvu přehozeného přes opěradlo židle nebo položeného na parapet u okna, který byl hostu ukraden, když odešel na toaletu.

Co když musíte přecházet z místnosti do místnosti?

Složitější to může být třeba ve zdravotnickém zařízení či masérském salonu. A tak soud vyložil, že "má-li provozovna několik místností, např. čekárnu a vlastní provozní místnosti a vyžaduje-li to provoz podniku a povaha služeb, aby se host zdržoval postupně ve více místnostech, odpovídá podmínkám odpovědnosti, když provozovatel vyhradí návštěvníkům místo na odkládání svršků". Přitom, řekl dále soud, může provozovatel požadovat, "aby návštěvník odložil vždy své věci v té místnosti, v níž se podle povahy služeb právě zdržuje, a že tedy je povinen si je brát vždy s sebou."

Provozovatel tedy může vyvěsit ceduli s takovými upřesňujícími pravidly, ale nemůže právoplatně rozhodnout, že "za odložené věci neručí" a vyloučit jednostranně svou odpovědnost. Soud ještě dodal, že je třeba, aby se zákazník o místních pravidlech reálně dozvěděl. Proto by měla být vývěska s pravidly hodně zřetelná nebo by měl být zákazník na pravidla upozorněn personálem.

Ručí se plně, ale soud může náhradu škody snížit

Odpovědnost provozovatelů je poměrně dost přísná. A ne každý je řádně a dostatečně pojištěn. Nedojde-li ke smírnému vyřešení problému a spor o náhradu škody se dostane k soudu, tak ten má možnost výši náhrady snížit. Zvláště se hodnotí, jak ke škodě došlo. Dále pak se přihlíží na straně jedné k osobním a majetkovým poměrům toho, kdo škodu způsobil resp. odpovídá za ni, a na druhé straně i k poměrům poškozeného.

Náhradu však nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně. Snížení náhrady naopak přichází v úvahu zejména, když půjde o škodu ohledně věci, která se svoji hodnotou zcela vymyká charakteru daného podniku. Hospodskému provozujícímu levnou špeluňku asi soud neuloží plnou náhradu ukradeného drahého notebooku.

Čtěte také: 6 otázek a odpovědí: co dělat, když jsem ztratil občanský průkaz

Požadavek na náhradu je nutno vznést rychle

Právo na náhradu škody je třeba uplatnit bez zbytečného odkladu, ale nejpozději do 15 dnů, kdy se o vzniku škody poškozený dozvěděl. Jinak se právo promlčí. Vymáháno soudní cestou může být i později, ale do 15 dnů musí být vznesen nárok na náhradu vůči provozovateli, aby o něm věděl a mohl věc řešit, jinak může odpovědná osoba namítnout u soudu promlčení. A soud pak náhradu nepřizná.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4.5
Hlasováno: 3 krát

Články ze sekce: Spotřebitel