Je to dnes na Slovensku takový zaběhaný rituál. Kontrola z úřadu práce přijde do nějakého menšího slovenského podniku. Vrátný se mile zatváří, zdvihne telefon a zavolá do sekretariátu vedení závodu. Když jsou kontroloři po chvíli vpuštěni dovnitř, už je na stole šéfů připravena složka nových pracovních smluv, do kterých bylo právě dopsáno dnešní datum. Tito lidé byli až do této chvíle zaměstnáni "načerno". Návštěvníci z úřad
u práce sice vědí své, ale zatím nemohou dělat nic. Zákon, podle kterého nezaměstnaní musí ohlásit nástup do práce do sedmi dnů od podpisu pracovní smlouvy, totiž porušen nebyl. Stát sice nyní chystá tvrdé postihy, ovšem je otázkou, zda dopadnou na úrodnou půdu.Lidé, kteří za těchto podmínek práci načerno přijímají, mnohdy jinou šanci nemají. Průměrná dvacetiprocentní nezaměstnanost (v některých okresech dosahuje dokonce téměř čtyřiceti procent), jim prakticky nedává jinou možnost než "černou" práci najít. Výhodou je to, že jim zůstane podpora v nezaměstnanosti - ta je dnes na Slovensku 3400 slovenských korun (necelé tři tisíce korun českých). To si ovšem uvědomuje i zaměstnavatel, a tak se příjem načerno pracujících lidí pohybuje většinou kolem hranice min
imální mzdy, tedy kolem čtyř tisíc slovenských korun. Ovšem pokud se tento plat sečte s podporou, pak se čistý příjem nezaměstnaného pracujícího načerno blíží průměrnému příjmu.Práce načerno je na dnešním Slovensku jevem masovým a zcela obvyklým. Podle odhadů úřadů práce ji vykonává každý čtvrtý nezaměstnaný, finanční úřady pak dokonce tvrdí, že jde o polovinu, tedy asi o 250 000 lidí. To má obrovský vliv na příjmy státu i na rozvoj šedé ekonomiky. "Jedno procento nezaměstnaných vytváří jedno procento hrub
ého domácího produktu ve skryté ekonomice," tvrdí o významu černé práce na základě západních odhadů materiál ministerstva práce a sociálních věcí, předložený koncem února slovenské vládě. "Stáli jsme před rozhodnutím, zda je lepší postihovat černou práci, a tím zvyšovat náklady na sociální pomoc, nebo jestli zvolit měkký přístup a práci načerno v zásadě tolerovat, jak se to ostatně dělo až donedávna," uvádí Petr Rusiňák, generální ředitel sekce práce na ministerstvu práce, sociálních věcí a rodiny."Kvůli neblahému vlivu, který masové rozšíření práce načerno má na celé podnikatelské, ale i společenské klima na Slovensku, jsme se rozhodli pro tvrdší přístup," říká Rusiňák, podle něhož je dnes slovenský podnikatel, jenž zaměstnává pouze legální pracovní síly,
svému okolí pro smích. "Musíme ukázat, že stát s tímto jevem nesouhlasí, a také přesvědčit obyvatelstvo, že to prostě není správné," dodává. Prvním krokem má být zvýšení pokut z dosavadního maxima 0,5 milionu při opakovaném přistižení na jeden milion. Kontrola by měla navíc přejít z přetížených úřadů práce na finanční úřady a měla by být výrazně posílena spolupráce s policií. Postihy by měly být zaměřeny proti zaměstnavatelům. Důležitou roli by však měla hrát i prevence."Lidé, kteří jsou takto zaměstnáni, se musí dozvědět, jak výr azně jsou takto zaměstnavatelem poškozováni. Musí si uvědomit, že takto nemají vůbec žádná práva a pracovněprávní ochranu," poznamenává Rusiňák a dodává: "Nejde nám o to chytat chudáky, kteří podlehnou vydírání zaměstnavatelů." Na
druhou stranu si ani státní úředníci nedělají iluze, že práce načerno tvrdším postihem skončí. Jednou z cest, jak bude dále možné zákon obcházet, je podle analýzy odborníků forma "dohody o výkonu práce". Týká se to například drobného stavebnictví, kdy je prakticky nemožné dokázat, zda třeba lidé pracující na stavbě rodinného domku nejsou známí, kteří stavebníkovi jen vypomáhají.Zdroj: MF Dnes z 5. 5. 2000
Dvě piva, šunku, sýr a k tomu řidičák. Za pár dnů bude možné místo úřadu vyzvednout průkaz „u Vietnamců“
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
Ve škodovkách budoucnosti se objeví díly vyrobené z pytle zalitého pryskyřicí. Základem je len
