Jaké jsou sankce za neplacení záloh na služby k bytu nebo neuhrazení nedoplatku z vyúčtování?

Uživatelé bytů platí měsíčně zálohy na služby spojené s užíváním bytu.

• Zálohy jsou zpravidla měsíční, i když to není podmínkou
• Výše záloh podle dosavadní spotřeby nebo aktuálních cen
• Úrok z prodlení nebo pokuta
• Dvě sazby úroků za rok 2022 a jak je přepočítat na denní sazbu
• Do kdy lze účtovat úroky z prodlení za neplacení nebo opožděné placení záloh
• Do kdy je třeba vrátit přeplatek nebo uhradit nedoplatek, aby nenabíhaly další úroky z prodlení
• Pokuta za nenahlášení počtu uživatelů bytu

Zdroj: Depositphotos

Zálohy jsou zpravidla měsíční, i když to není podmínkou

Teoreticky se může pronajímatel v činžovním domě, společenství vlastníků jednotek nebo bytové družstvo dohodnout s jednotlivým uživatelem bytu na konkrétní výši záloh, nebo dokonce i na fakturaci za nějaké delší období – čtvrtletí, pololetí, rok bez placení záloh.

V praxi se však využívá pravidla, že poskytovatel služeb má právo požadovat po příjemci služeb (uživateli bytu) placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu měsíčně. O výši záloh pak hromadně, pro všechny uživatele, rozhoduje vedení, tedy představenstvo družstva či výbor SVJ či pronajímatel bytu.

Výše záloh podle dosavadní spotřeby nebo aktuálních cen

Výše záloh se určuje jako měsíční podíl (dvanáctina) z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, nebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku. Proto je možné, aby měsíční zálohy byly zvýšeny i nad rámec vypočtené jedné dvanáctiny ceny spotřeby za uplynulý rok, když se zohlední zdražování a inflace.

Úrok z prodlení, nebo pokuta

Za neplacení záloh i za nezaplacení jejich následného vyúčtování hrozí sankce. Především peněžité sankce za prodlení. Základní sankcí je úrok z prodlení, o němž jsme psali podrobně zde: Jak se počítají úroky z prodlení u dluhů.

Podle vládního nařízení výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Znamená to, že určitá sazba úroku z prodlení se uplatní pro všechny dluhy, které byly započaty v určitém kalendářním pololetí.

Tip: Když uživatel bytu nedostane řádné vyúčtování záloh na služby, má nárok na pokutu od poskytovatele

Dvě sazby úroků za rok 2022

K 1. 7. 2022 repo sazba činila 7,00 %. Použije se proto pro prodlení opožděné úhrady záloh za 2. pololetí roku 2022. Úroky (roční sazba úroků z prodlení) za prodlení s platbou záloh za 2. pololetí 2022 tak činí 15 %.

Za prodlení s placením za 1. pololetí roku 2022 se použije úrok z prodlení 11,75 %. (Repo sazba totiž činila k 1. 1. 2022 3,75 %.)

Sazby jsou roční, takže pokud někdo dlužil např. zálohu za 2. pololetí roku 2022 ve výši 2000 Kč téměř dva měsíce – 60 dnů, úrok z prodlení činí 50 Kč.

Do kdy lze účtovat úroky z prodlení za neplacení nebo opožděné placení záloh

Úroky z prodlení z dlužných záloh lze účtovat jen za dobu od jejich splatnosti do doby, kdy byly zaplaceny nebo kdy skutečně bylo, nebo mělo být nejpozději provedeno vyúčtování. Zaplacení záloh a úroků z dlužných záloh se poskytovatel služeb nemůže domáhat po datu, kdy mělo dojít k jejich vyúčtování.

K vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu má dojít vždy nejpozději do 30. dubna následujícího kalendářního roku. V roce 2023, pokud jde o vyúčtování za rok 2022, musí být vyúčtování doručeno uživateli bytu nejpozději do 2. května 2023 s ohledem na to, že 30. dubna je neděle.

Zaplacení záloh na úhradu plnění spojených s užíváním bytu se tak poskytovatel služeb může domáhat nejpozději do 2. 5. 2023. Poté už se nemůže domáhat doplacení ani dlužných záloh, ani účtovat úroky z nich. Už musí pracovat s přeplatkem nebo nedoplatkem z vyúčtování.

Do té doby vzniklý nárok na úrok z prodlení z těchto záloh však nezaniká. Do doby termínu vyúčtování se tedy počítají úroky z prodlení z neuhrazených záloh, pak již jen z neuhrazeného vyúčtování, pokud je výsledkem nedoplatek. Úroky z prodlení z dlužných záloh je proto třeba zaplatit jen za dobu od jejich splatnosti do doby, kdy byly zaplaceny nebo kdy bylo provedeno vyúčtování, popř. kdy nejpozději mělo být provedeno vyúčtování. Zaplacení záloh se pronajímatel bytu nemůže domáhat po datu, kdy mělo dojít k jejich vyúčtování.

Tip: Může vám pronajímatel zvýšit nájem o příspěvek do fondu oprav?

Do kdy je třeba vrátit přeplatek nebo uhradit nedoplatek, aby nenabíhaly další úroky z prodlení

Finanční vyrovnání mezi poskytovatelem a příjemcem služeb má být provedeno nejpozději ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Po uplynutí této lhůty už zase dlužníkovi nabíhají úroky z prodlení, ale už z částky vzešlé z vyúčtování. Může je tak vedle úhrady samotného dluhu požadovat uživatel bytu po poskytovateli služeb, pokud mu včas nebyl vrácen vyúčtovaný přeplatek, nebo naopak poskytovatel služeb, pokud mu nebyl uhrazen vyúčtovaný nedoplatek.

Pokuta za nenahlášení počtu uživatelů bytu

Pokud uživatel bytu nenahlásí počet osob, které užívají byt, nebo změnu tohoto stavu (aby mohly být počítány zálohy a provedeno následné vyúčtování), lze mu účtovat pokutu 50 Kč za každý den prodlení se splněním ohlašovací povinnosti.

Čtěte také: 

Nemovitostním fondům se v roce 2022 dařilo, průměrný výnos byl 8,5 %. Co čekat od roku 2023?