Kdo má statisícové příjmy, a přitom platí minimální zdravotní pojištění

05.01.2024 | , Finance.cz
DANĚ


Zdravotní pojištění můžeme nazvat povinnou daní, přičemž někteří občané mají značně nadprůměrné příjmy a přitom platí pouze minimální zdravotní pojištění. Jak je to možné?

Zaměstnancům je z hrubé mzdy sráženo 4,5 % na zdravotní pojištění a dalších 9 % za ně platí zaměstnavatel. OSVČ odvádí na zdravotní pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu, přičemž platí, že když je skutečný vyměřovací základ (polovina daňového základu) nižší než minimální vyměřovací základ, při výpočtu se použije právě minimální vyměřovací základ. Za státní pojištěnce platí zdravotní pojištění stát.

Kdo není zaměstnancem, OSVČ ani státním pojištěncem, ten je pro účely placení zdravotního pojištění osobou bez zdanitelných příjmů. Všechny OBZP jsou pro účely placení zdravotního pojištění samoplátci. Všichni samoplátci přitom platí měsíční zdravotní pojištění do 8. dne následujícího měsíce.

Zdroj: Depositphotos

Státní pojištěnci nemají zpravidla zdanitelný příjem

U zaměstnanců a OSVČ platí, že čím vyšší rozhodné příjmy, tím vyšší platby na zdravotní pojištění. U státních pojištěnců a OBZP tomu tak však není.

Platba za státního pojištěnce je jednotná a v roce 2023 činí 1900 Kč, např. ještě v roce 2019 to bylo 1018 Kč. Příští rok se bude platba opět zvyšovat. Státní pojištěnci zpravidla nemají žádný zdanitelný příjem a jsou jimi zejména penzisté, studenti do 26 let, příjemci rodičovského příspěvku a občané v evidenci na Úřadu práce. Jiná situace je u OBZP, kde dochází k velkým rozdílům.

Všechny OBZP platí stejně

Osobami bez zdanitelných příjmů nejsou pouze občané s nízkými či žádnými příjmy, ale i lidé s velmi vysokými příjmy. Pro účely placení zdravotního pojištění přitom platí, že všechny OBZP platí stejně vysokou měsíční částku, a sice ve výši 13,5 % z minimální mzdy. V roce 2023 platí všechny OBZP na zdravotní pojištění 2336 Kč.

U OBZP se tedy nijak nerozlišuje jejich příjmová, majetková či rodinná situace. Pro některé OBZP je tedy placení zdravotního pojištění velký finanční problém, pro jiné se jedná o nízkou platbu. OBZP platí zdravotní pojištění za měsíce, kdy zákonné podmínky trvaly po celý kalendářní měsíc.

Čtěte také: Zálohy na pojištění pro OSVČ v roce 2024 razantně vzrostou, o kolik?

Praktické příklady

Pan Pavel má vysoké pasivní příjmy podle § 8, § 9 a § 10 zákona o daních z příjmů, tedy z kapitálového majetku, z nájmu a z ostatních zdanitelných příjmů. Žádný z těchto příjmů nepodléhá platbě na zdravotní pojištění. Vzhledem k tomu, že pan Pavel nemá příjmy ze závislé činnosti, samostatné výdělečné činnosti a ani nesplňuje žádnou z podmínek pro „státního pojištěnce“, je pro účely placení zdravotního pojištění osobou bez zdanitelných příjmů.

I když bude mít pan Pavel z pasivních příjmů za celý kalendářní rok 2023 zdanitelný příjem ve výši 900 000 Kč, zaplatí na zdravotní pojištění za celý letošní rok pouze 28 032 Kč (2336 Kč × 12 měsíců).

Za zaměstnance s hrubou roční mzdou ve výši 900 000 Kč by obdržela příslušná zdravotní pojišťovna 121 500 Kč (při zohlednění i plateb zaměstnavatele za zaměstnance). Přestože má tedy pan Pavel nadprůměrné příjmy, na zdravotním pojištění zaplatí pouze základní minimální platbu pro OBZP.

Pan Radek byl sankčně vyřazen z evidence na Úřadu práce, musí tedy sám platit zdravotní pojištění jako OBZP, neboť přestal být státním pojištěncem. Pro pana Radka je povinnost platby zdravotního pojištění vysokým zásahem do finančního hospodaření. Měsíční platbu nemohou OBZP nikdy obdržet zpět. OBZP neprovádí žádné roční vyúčtování.

 

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 2
Hlasováno: 57 krát

Články ze sekce: DANĚ