Příjmy nejsou všechno. Kdy budete mít nižší důchod i s vysokým výdělkem?

Stát vyplácí starobní důchody (řádné a předčasné), invalidní důchody (prvního, druhého a třetího stupně) a pozůstalostní důchody (vdovský, vdovecké a sirotčí důchod). Výpočet všech státních důchodů závisí na celém průběhu pojištění, nerozhoduje pouze částka dosahovaných příjmů. Pro důchodové účely se přitom hodnotí pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Podívejme se na vybrané příklady, kdy pouze vyšší příjmy nestačí k přiznání vyššího důchodu.

• Praktický příklad 1: Získání nižší doby pojištění
• Praktický příklad 2: Výchova více dětí
• Praktický příklad 3: Dřívější odchod do předčasného důchodu
• Praktický příklad 4: Přiznání nižšího stupně invalidity
• Praktický příklad 5: Vdova pobírající vlastní starobní důchod

Praktický příklad 1: Získání nižší doby pojištění

Pan Tomáš odejde v letošním roce do řádného starobního důchodu, přičemž má průměrnou důchodovou mzdu za odpracované roky (tzv. osobní vyměřovací základ) ve výši 46 000 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 44 let. Tomášovi je přiznán řádný starobní důchod ve výši 22 560 Kč.

Pan Luděk má osobní vyměřovací základ ve výši 43 000 Kč, tedy o tři tisíce nižší než pan Tomáš. Současně však Luděk získal dobu pojištění v rozsahu 46 let, o dva roky více než pan Tomáš. Panu Luďkovi je tedy přiznán řádný starobní důchod ve výši 22 835 Kč. Z důvodu získání vyšší doby pojištění o dva roky má pan Luděk vyšší starobní důchod než pan Tomáš, i když má nižší rozhodné důchodové příjmy. Získaná doba pojištění hraje při výpočtu starobního důchodu výraznou roli.

Čtěte také: Načasujte důchod správně. Jinak při vyšších příjmech utrpíte vyšší ztráty

Praktický příklad 2: Výchova více dětí

Paní Aneta má osobní vyměřovací základ 45 000 Kč a získala dobu pojištění v rozsahu 47 let. Aneta nevychovala žádná dítě a v letošním roce je jí přiznán řádný starobní důchod ve výši 23 597 Kč.

Paní Martina má osobní vyměřovací základ 40 000 Kč a získala rovněž dobu pojištění v rozsahu 47 let. Martina však vychovala tři děti a má tedy při výpočtu důchodu nárok na výchovné na každé dítě ve výši 503 Kč za měsíc. Paní Martině je tak přiznán řádný starobní důchod ve výši 24 189 Kč. Z důvodu nároku na výchovné k důchodu má paní Martina vyšší starobní důchod, přestože má nižší rozhodné důchodové příjmy.

Tip: O kolik musí mít bezdětné ženy vyšší příjmy, aby měly stejný důchod jako s výchovným?

Spočítejte si svůj starobní důchod pro rok 2025 v naší kalkulačce

Praktický příklad 3: Dřívější odchod do předčasného důchodu

Pan Martin odejde v roce 2025 do předčasného důchodu dříve o 360 kalendářních dní, při výpočtu předčasného důchodu se tedy provede krácení za 4 x započatých 90 kalendářních dní předčasnosti. Krácení tedy činí 6 % z výpočtového základu. Martin má osobní vyměřovací základ ve výši 49 000 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 43 let. Panu Martinovi je přiznán předčasný důchod v částce 20 982 Kč.

Pan David odejde v roce 2025 do předčasného důchodu dříve o 720 kalendářních dní, při výpočtu předčasného důchodu se tedy provede krácení za 8 x započatých 90 kalendářních dní předčasnosti. Krácení tedy činí 12 % z výpočtového základu. David má osobní vyměřovací základ ve výši 56 000 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 43 let. Panu Davidovi je přiznán předčasný důchod ve výši 20 264 Kč.

Pan Martin má vyšší částku důchodu, i když měl během produktivního života nižší příjmy. Důvodem je nižší krácení u předčasného důchodu z důvodu pozdějšího odchodu do předčasného důchodu.

Tip: Kalkulačka předčasného důchodu pro rok 2025

Praktický příklad 4: Přiznání nižšího stupně invalidity

Pan Aleš má osobní vyměřovací základ ve výši 47 000 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 48 let (včetně dopojištěné doby pojištění). Panu Alešovi je přiznán invalidní důchod prvního stupně ve výši 11 232 Kč.

Panu Michalovi je přiznán invalidní důchod druhého stupně, přičemž má osobní vyměřovací základ 39 000 Kč a získal dobu pojištění rovněž v rozsahu 48 let. Panu Michalovi je přiznán invalidní důchod druhého stupně ve výši 13 768 Kč. Michal měl sice značně nižší příjmy než pan Aleš, ale je mu přiznána invalidita druhého stupně, a proto má měsíční částku invalidního důchodu vyšší než pan Aleš.

Čtěte také: Jaký vliv má stupeň invalidity na přiznaný invalidní důchod?

Praktický příklad 5: Vdova pobírající vlastní starobní důchod

Zesnulý manžel paní Zuzany pobíral starobní důchod ve výši 18 000 Kč. Paní Zuzana pracuje a nepobírá starobní důchod, takže jí je přiznán klasický vdovský důchod ve výši 11 330 Kč (základní výměra důchodu 4 660 Kč + procentní výměra důchodu ve výši poloviny procentní výměry důchodu zemřelého manžela).

Paní Monice také zemřel manžel, který pobíral starobní důchod ve výši 24 000 Kč. Paní Monika však již pobírá vlastní starobní důchod ve výši 19 500 Kč. Z důvodu souběhu důchodů náleží paní Monice v plném rozsahu pouze vyšší z důchodů a z nižšího důchodu jí náleží polovina procentní výměry. Vlastní starobní důchod paní Moniky je vyšší, takže jí náleží vdovský důchod pouze ve výši 4 835 Kč. Souhrnný měsíční důchod tak činí 24 335 Kč (19 500 Kč + 4 835 Kč).

Přestože měl zemřelý manžel paní Moniky podstatně vyšší důchod než zemřelý manžel paní Zuzany, tak má paní Zuzana vdovský důchod výrazně vyšší než paní Monika. Důvodem je krácení vdovského důchodu paní Moniky z důvodu nároku na dva důchody.

Čtěte také: Vdovský důchod může být poloviční oproti vašemu očekávání. Proč?