Alkohol a daně II: Jak má vypadat spotřební daň na alkoholické nápoje? Výrobci se neshodnou

V minulém díle na téma Alkohol a daně jsme se podívali na průměrné odvody Čechů na daních za alkoholické nápoje, které spotřebují. Ukázali jsme si, že nejvíce je zdaněn tvrdý alkohol, naopak víno či pivo je zdaněno méně anebo vůbec (nulová daň na tiché víno).

Co říkají na zdanění alkoholu samotní zástupci výrobců alkoholických nápojů?

• Lihovarníci: "Lihoviny tvoří necelých 30 % spotřeby alkoholu, na výběru daní se podílejí 65 %" 
• Vinaři: "Víno a tvrdý alkohol? Zcela odlišné komodity s odlišnou legislativou"
• Pivovarníci: "Spotřební daň z piva tvoří přibližně 30 % celkového výměru spotřebních daní"
• Zvýšení spotřební daně = nižší příjem státního rozpočtu = růst šedé ekonomiky? 

Lihovarníci: "Lihoviny tvoří necelých 30 % spotřeby alkoholu, na výběru daní se podílejí 65 %"

Již loni se rozhořela debata ohledně zdanění tichého vína. Hlavními argumenty pro zavedení spotřební daně bylo zvýšení příjmů státního rozpočtu a názor adiktologů, že alkohol i v malém množství může mít vážná zdravotní rizika a alkoholismus má devastující dopad na život člověka i jeho okolí.

Proti zavedení daně na tiché víno se ohradili zástupci vinařů i řada (nejen) jihomoravských politiků, kteří argumentovali velkou fragmentací trhu v rámci vinařství. Pro zavedení spotřební daně na tiché víno byli lékaři a někteří ekonomové. Zástupci lihovarníků argumentovali nerovnoměrným výběrem spotřební daně z alkoholických nápojů, což potvrzuje i ředitel marketingu Palírny U Zeleného stromu: „Je nutné opět zdůraznit, že spotřební daň z alkoholu je rozprostřena značně nerovnoměrně. Lihoviny už v současné době představují suverénně nejvyšší podíl na výběru spotřební daně z alkoholu. Zatímco tvoří necelých 30 % spotřeby alkoholu, na výběru daní se podílejí 65 %. Čtvrtinu celkové konzumace alkoholu tvoří víno, na výběru spotřební daně se ale podílí (díky šumivým vínům) jen 4 %."

Také Vladimír Darebník, výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin, poukazuje na rozdílné zdanění alkoholických nápojů: „To, že je spotřební daň na pivo pětkrát nižší a na tiché víno není vůbec, je výsměch pro všechny. Ať už jde o ty, kteří tvrdí, že nadměrná spotřeba alkoholu je špatná, nebo o ty, kteří se dušují, že jejich prvořadým úkolem je vytvořit spravedlivé podmínky pro podnikání. Spotřební daň na všechny alkoholické nápoje by měla být stejná a založená na stejném principu, jako je spotřební daň na lihoviny. Tedy za gram nebo mililitr absolutního alkoholu. Pro představu: když si dám půllitr desetistupňového piva (4,1 % alkoholu), dvě deci vína (12 % alkoholu) a panáka (40 ml) vodky (40 % alkoholu), tak spotřební daň bude nulová u vína, přestože obsahuje nejvíce alkoholu, u piva odvedu 1,60 Kč a celkový příjem alkoholu bude vyšší než u vodky, kde na spotřební dani uhradím 6,26 Kč. To není alibismus likérníků, ale ukazuje to, že v porci piva a vína je daleko více alkoholu než v panáku vodky, ale přitom se z nich platí žádná, nebo nižší daň."

Navíc spotřební daň z lihu (tvrdého alkoholu) vzrostla letos a bude růst i příští rok.

Vinaři: "Víno a tvrdý alkohol? Zcela odlišné komodity s odlišnou legislativou"

Proti porovnávání odvodů na spotřební dani u různých typů alkoholických nápojů se naopak ohradil prezident Svazu vinařů Martin Chlad: „Jde o dvě zcela odlišné komodity s odlišnou legislativou. Je rozdíl, pokud se řídíte pouze potravinářskou, nebo také zemědělskou legislativou. Pokud bychom chtěli srovnávat, museli bychom nejprve změnit směrnici. Naším trhem je dnes EU s nadřazenou legislativou a směrnice prozatím nesrovnává komodity mezi sebou. Nelze tedy z pohledu naší vlády a zájmových skupin na jednu stranu volat po 'spravedlivém zdanění', a přitom nás znevýhodňovat ve volném tržním prostředí EU."

Čeští vinaři jsou otevření otázce o zvýšení či rozšíření zdanění šumivých vín, což potvrzuje i Chlad: „Navrhujeme v evropské směrnici vytvořit samostatnou kategorii perlivých vín, kam bude spadat např. prosecco či jiná perlivá vína uzavřená klasickým uzávěrem. Tato vína by bylo možné zatížit spotřební daní na úrovni šumivých vín. Je to pragmatické protržní řešení. Jde o kategorii, která dynamicky roste a spotřeba stoupá oproti tichým vínům, která se čtvrtým rokem po sobě propadají. Současně tento typ vín více odpovídá technologickému postupu výroby vín šumivých než tichých. Navíc tento typ vín čeští vinaři prakticky nevyrábějí, takže by je daň nijak výrazně nepostihla. Naopak by daňová zátěž dopadla především na zahraniční výrobce a dovozce často laciných vín typu prosecco, frizzante apod. Ještě v roce 2022 se v maloobchodě prodalo 14,3 milionu litrů perlivého vína. V roce 2024 to bylo již 23 milionů litrů. V případě uvalení stejné sazby spotřební daně jako na šumivá vína bychom získali na dani více než půl miliardy korun."

Vedle šumivých vín typu prosecco či frizzante se na českém trhu hojně prodávají i levná zahraniční vína ze zemí, kde jsou výhodnější podmínky pro pěstování. „Principiálně je třeba učinit několik kroků na straně státu k efektivní eliminaci dovozu (mnohdy nekontrolovaného) nejlevnějších zahraničních vín s cenami již pod 10 Kč/l. U těch by ani zavedení spotřební daně nezměnilo trh s tím nejdostupnějším vínem nejvíce se podílejícím na škodlivých dopadech," míní Chlad.

Čtěte také:

• Kalkulačka zdanění tvrdého alkoholu
• Alkohol škodí i v malých dávkách. Přesto si lidé myslí, že sklenka vína denně nevadí

Pivovarníci: "Spotřební daň z piva tvoří přibližně 30 % celkového výměru spotřebních daní"

Proti růstu spotřební daně z piva jsou přirozeně i čeští pivovarníci, což potvrzuje Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven: „Spotřební daň z piva tvoří přibližně 30 % celkového výměru spotřebních daní z alkoholických nápojů (líh, pivo, víno a meziprodukty). Za posledních 10 let vyměřil stát spotřební daň z piva za dohromady více než 45 miliard korun. Zvýšení spotřební daně z piva by mohlo dále posílit negativní trend celého pivovarského sektoru. Ten se po komplikovaných letech covidu-19 a energetické krize potýká s klesajícím výstavem a přesunem konzumace piva z hospod a restaurací do domovů (z tzv. on-trade do off-trade). Zavírání hospod má negativní dopad na zaměstnanost, lokální komunity (hospody a restaurace jsou často místa, kde se místní pravidelně scházejí) a přeneseně i na celkový odvod daně do státního rozpočtu."

Tip: Kalkulačka výpočtu spotřební daně a DPH u piva, kolik z půllitru odvedete státu?

Zvýšení spotřební daně = nižší příjem státního rozpočtu = růst šedé ekonomiky? 

Ministerstvo financí uvedlo, že za rok 2024 výše inkasa spotřební daně z lihu (-0,1 %) nedosáhla očekávaného zvýšení z titulu růstu sazby spotřební daně, což souvisí patrně s poklesem spotřeby tvrdého alkoholu. Výběr spotřební daně z piva a vína nezaznamenal ve srovnání s rokem 2023 významnější výkyvy.

Na spotřební dani z lihu se vybralo 8,965 miliardy korun, meziročně přibližně o 6 milionů korun méně než v roce 2023. Ovšem Ministerstvo financí počítalo, že se příjem z této spotřební daně zvýší o 10 %.

V prvním kvartálu roku 2025 rostlo inkaso spotřebních daní z lihu kvůli předzásobení (+10,6 %, +0,4 mld. Kč), tento efekt však bude v následujících měsících slábnout, uvádí Ministerstvo financí ČR.

Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko upozornil, že i přes zvýšení sazby spotřební daně se příjmy státního rozpočtu z této daně nezvýšily: „Poslední zvýšení spotřební daně z piva také nepřineslo očekávaný pozitivní efekt na odvod daně. Naopak oslabilo celý sektor a způsobilo problémy i v jeho lokálním dodavatelsko-odběratelském řetězci. O práci v sektoru přišlo téměř 400 lidí a snížila se zaměstnanost i u dodavatelů a odběratelů. Produkce piva meziročně poklesla o 8 %, o 300 % se zvýšil import levného piva ze zahraničí a snížení poptávky po ječmenu a chmelu připravilo české zemědělce o 1,2 miliardy korun. Spotřební daň na pivo je v Česku např. o zhruba 1/3 vyšší než v Německu. Výše zmíněný příklad ukazuje, že se skokovým zdražováním českého piva roste import levného produktu ze zahraničí, což je dalším negativním dopadem na českou ekonomiku."

Podobná situace nastala i po zvýšení spotřební daně u lihovin, což potvrzuje výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin Vladimír Darebník: „V roce 2024 došlo k nárůstu spotřební daně na lihoviny o 10 %, ale stát vybral o něco méně než v roce 2023."

Na problém výběru daní a šedé ekonomiky upozorňuje prezident Svazu vinařů Martin Chlad: „Důležitým krokem je eliminace šedé ekonomiky, která po vypnutí EET neskutečně narostla, před čímž naši politici při nedávných vyjednáváních zavírali oči, když jsme jim nabízeli, co je potřeba udělat a jak. Posledním bodem je racionální zvážení nastavení adekvátních sazeb spotřební daně, aby výběr byl vůbec efektivní. Vidíme to například na tabákovém průmyslu, kdy výnos z daně je zcela podle předpokladů daleko za očekáváním státu kvůli přeshraničním nákupům a přechodu do šedé zóny."

Tip: Kalkulačka spotřební daně a DPH u vína