S kvalitou života jsou v EU nejvíce spokojení Finové, jak si stojíme v Česku?

Obyvatelé členských zemí Evropské unie jsou podle zprávy Eurostatu (Life satisfaction scored 7,3 points in the EU) s kvalitou svého života obecně spokojeni, když kromě Bulharska bylo hodnocení ve všech ostatních členských zemích Evropské unie vyšší než 6, což znamená uspokojivou a lepší kvalitu života.

• Osobní pohoda je subjektivní
• V Česku máme nadprůměrné hodnocení
• Nejméně spokojení s kvalitou života jsou lidé v Bulharsku
• Dosahovaný příjem hraje zásadní roli
• Mládí má zelenou, ne však vždy
• Rodinné zázemí je velmi důležitéce

Osobní pohoda je subjektivní

Hodnocení kvality života je samozřejmě vždy subjektivní a záleží na konkrétním vnímání každého člověka. Obecně však platí, že bohatší lidé s vyšším vzděláním žijící v harmonickém rodinném prostředí jsou se svým životem spokojenější. Vzhledem k propracované sociální politice včetně důchodového systému a fungujícímu školství jsou však rozdíly ve vnímání osobní spokojenosti relativně malé.

V Česku máme nadprůměrné hodnocení

Index spokojenosti v Česku má hodnotu 7,4, stejně jako na Maltě. Z členských zemí Evropské unie jsou s kvalitou svého života dle výše uvedené zprávy Eurostatu spokojenější než občané v Česku lidé ve Finsku (index 7,8), v Belgii (7,7), v Rakousku (7,7), ve Slovinsku (7,7), v Rumunsku (7,7), v Irsku (7,6), v Nizozemí (7,6), v Polsku (7,6), v Dánsku (7,5), na Kypru (7,5) a ve Švédsku.

Čtěte také: Téměř 72 milionů lidí v EU žije v chudobě podle definice. Jak si stojí Česko?

Nejméně spokojení s kvalitou života jsou lidé v Bulharsku

V ostatních členských zemích Evropské unie jsou občané méně spokojeni s kvalitou svého života než v Česku. Nejméně potom v Bulharsku (index 5,9), v Lotyšsku (6,9), v Řecku (6,9), v Německu (7,0), v Portugalsku (7,1), v Chorvatsku (7,1), ve Francii (7,1), v Maďarsku (7,2), v Litvě (7,2), v Itálii (7,2), ve Španělsku (7,2), v Estonsku (7,2), na Slovensku (7,3) a v Lucembursku (7,3).

Dosahovaný příjem hraje zásadní roli

Osobní spokojenost s kvalitou života je pochopitelně výrazně ovlivněna dosahovaným příjmem, přičemž lidé s vyšším vzděláním mají v průměru vyšší příjmy. Investice do vlastního vzdělání a úspěšné pracovní kariéry je tedy jedním z důležitých předpokladů pro osobní spokojenost s kvalitou života v produktivním věku. Dosahovaný příjem má tedy velmi významný vliv na osobní pohodu. Index spokojenosti s kvalitou života pětiny občanů s nejvyšším příjmem dosahuje za celou EU 7,8, zatímco pětiny s nejnižšími příjmy 6,7.

Tip: Zkrácený úvazek je v EU stále v kurzu. Co obnáší v Česku?

Mládí má zelenou, ne však vždy

Obecně spokojenější jsou mladí lidé ve věku 16 let až 29 let, než starší občané. Neplatí to však tolik paušálně jako je tomu u dosahovaného příjmu. Např. v Dánsku, ve Finsku, v Nizozemí, v Lucembursku nebo ve Švédsku jsou v průměru spokojenější občané starší 65 let než mladiství.

Rodinné zázemí je velmi důležité

Rodiče s dětmi mají více starostí než bezdětní občané, přesto jsou v průměru spokojenější a lépe hodnotí kvalitu svého života. Vnímání mužů i žen ohledně spokojenosti s kvalitou života je stejné, příliš se ani neliší při životě ve městě nebo na venkově.

Pramen: Eurostat, News Articles – „Life satisfaction scored 7,3 points in the EU“, from 22. January 2025