Zařídit jídelnu, nebo jen pauzu? Jak je to s povinností zajistit zaměstnancům stravování

Zaměstnavatel nemá povinnost zaměstnancům zajistit stravování, je však povinen zaměstnancům, a to ve všech směnách, stravování umožnit. To znamená, že jim musí umožnit přerušení práce podle pravidel zákoníku práce pro přestávky v práci na jídlo a oddech. Leda by šlo o zaměstnance, kteří přestávku v práci čerpat nemohou, a tak mají na místo toho nárok jen na přiměřenou dobu na oddech a jídlo bez přerušení práce. 

Obvyklý benefit, ale na příspěvek na stravování nárok není. Na stravné však automatický nárok je

Umožnit stravování nemusí zaměstnavatel zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Ovšem musí jim poskytnout cestovní náhrady, zejména pak stravné, a to i kdyby jinak vůbec zaměstnancům na stravování nepřispíval (ať už ve formě příspěvku na stravování nebo provozováním dotované závodní jídelny). Zaměstnavatel tedy není povinen zaměstnancům stravování zajišťovat, ani na něj jakkoliv přispívat, musí je jen umožnit formou poskytování přestávek v práci. Na stravné při pracovní cestě je však jako na cestovní náhradu nárok vyplývající ze zákoníku práce. 

Zaměstnavatel tedy není povinen zaměstnancům zajistit stravování, je jen povinen jim stravování umožnit. Musí tedy zaměstnancům povolit opuštění pracoviště. A to i když provozuje závodní jídelnu. I tak mají zaměstnanci právo na návštěvu restaurace v době přestávky na jídlo a oddech, pokud ji dokážou stihnout a vrátit se včas na pracoviště, protože jim v podnikové jídelně nechutná. V praxi se lze ovšem setkat s nesprávným postupem některých zaměstnavatelů, kteří nutí zaměstnance, aby v průběhu přestávky v práci neopouštěli své pracoviště nebo objekt zaměstnavatele. Jelikož se však přestávky v práci nezapočítávají do pracovní doby, zaměstnavatel není oprávněn zaměstnancům zakázat opuštění pracoviště. 

Obvykle se však zaměstnavatel snaží v praxi nějaké stravování nebo aspoň příspěvek na něj zaměstnancům zajistit. Ať už jde o provozování vlastní závodní jídelny, byť provozované najatou externí firmou, nebo vyplácením příspěvku na stravování. Zajištění stravování a poskytnutí příspěvku na jeho úhradu je častým a očekávaným benefitem, který firmy obvykle nabízejí.

Pravidelné stravování podporuje zdravý životní styl

Využívání zákonem garantované přestávky na jídlo a oddech v průběhu pracovní směny ke konzumaci oběda nebo jiného hlavního jídla v průběhu odpolední resp. večerní či noční směny vede k vytváření návyku na pravidelné stravování, což má i nezanedbatelný význam v péči o zdraví.

Pravidelné a kvalitní stravování přispívá k udržení dobrého zdravotního stavu zaměstnanců. Zaměstnanec je v zaměstnání obvykle spokojenější, když je zbaven nutnosti starat se sám o jídlo v průběhu pracovní směny. Nicméně někdo se dostatečně nají před pracovní směnou, někdo až po ní třeba doma. Zaměstnanec není povinen benefity v oblasti stravování poskytované firmou využívat. Může se místo oběda třeba projít venku nebo si zaběhat, což asi nevyužijí manuálně a těžce fyzicky pracující, ale zaměstnanci vykonávající kancelářské profese a současně vyznávající zdravý životní styl třeba ano.

Tip: Novela zákoníku práce: Změny v informování o mzdě a možnostech odměňování

Přestávka v práci na jídlo a oddech

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Mladistvému zaměstnanci (čili ve věku do 18 let) musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. 

Příklad:

Začíná-li pracovní doba např. v 7 hodin, musí být přestávka v práci poskytnuta nejpozději ve 13 hodin. Pokud zaměstnavatel zároveň zajišťuje zaměstnancům obědy formou závodního (podnikového) stravování, může pochopitelně začít jejich vydávání již dříve (např. od 12 hodin), aby se zaměstnanci mohli v jídelně vystřídat.

Přestávka může být poskytnuta i dříve, než je předepsáno. Po 6 hodinách nepřetržité práce však musí být poskytnuta vždy, a to tak, aby s případnou předchozí přestávkou činila nejméně (dohromady) 30 minut. 

Místo přestávky v práci aspoň možnost se najíst při omezeném výkonu práce

Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo. Tato doba se pak započítává do pracovní doby (je tedy proplacená).

Příklad:

Pracovní směny začínají v 7 hodin. Přestávka v práci je určena na dobu od 12:00 do 12:30. Znamená to, že běžná osmihodinová pracovní směna končí v 15:30. Naproti tomu, pokud je některým zaměstnancům na vzdáleném pracovišti, kde se nevyplatí firmě zajistit střídání, poskytována jen přiměřená doba na oddech a jídlo místo přestávky v práci na jídlo a oddech, tak jim končí běžná pracovní směna už v 15:00.

Mladistvému zaměstnanci musí vždy být poskytnuta standardní přestávka na jídlo a oddech, tedy spojená s přerušením práce,  nikoliv pouze přiměřená doba na oddech a jídlo.

Tip: Vyžaduje po vás zaměstnavatel pohotovost během pracovní přestávky? Máte nárok na její proplacení

Možnost rozčlenění přestávky v práci na jídlo na více přestávek

Přestávka v práci na jídlo a oddech může být, pokud se firma domnívá, že je to praktické pro výkon práce a provoz firmy, rozdělena do několika částí. Byla-li přestávka v práci na jídlo a oddech rozdělena, musí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut. Znamená to, že v případě dělení přestávky do více částí – do více přestávek, musí jedna z nich být alespoň v rozsahu 15 minut, a ostatní přestávky v rozsahu do (nejméně) 30 minut mohou být kratší. Takto mohou být poskytnuty např. jedna patnáctiminutová a tři pětiminutové přestávky.

Délka jednotlivých částí musí být stanovena přiměřeně tak, aby nebyla příliš krátká, aby nebyl popřen účel přestávky – poskytnutí času na jídlo a oddech. Přestávku v práci na jídlo a oddech bude na více částí dělit spíše zaměstnavatel, který neposkytuje závodní stravování. A navíc třeba po konzultaci s odbory dospěje i k tomu, že zaměstnanci nestojí o opuštění závodu za účelem návštěvy restaurace a stravují se jídlem, co si přenesli.  Poskytování kratších nebo rozmělněných přestávek do kratších resp. velmi krátkých časových úseků by jinak bylo v rozporu s účelem přestávky. 

Přestávky na jídlo se čerpat musejí

Přestávky v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby. Zaměstnanci se proto nemohou sami rozhodnout, že čerpat přestávku nebudou a místo toho budou odcházet z pracoviště dříve než zaměstnanci, kteří přestávku čerpat budou. Tento postup není možný, neboť by se jím fakticky čerpání přestávky posouvalo na konec pracovní doby.

Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby, jsou tedy neplacené, takže za ně nenáleží za ně mzda nebo plat nebo jejich náhrada. A pracovní směna se o dobu přestávky v práci prodlužuje.

Čtěte také:

Co musíte udělat, abyste dostali od zaměstnavatele stravné?

Zaměstnankyně odmítla nosit roušku v pracovní době, zastal se jí až Nejvyšší soud