Drtivou většinu dávek už vyřizujeme včas, obhajoval před poslanci šéf Úřadu práce

Daniel Krištof hovořil na výboru o tom, jak se daří plnit stanovené cíle. Konkrétně jak rychle Úřad práce zvládá pomáhat lidem v těžkých životních situacích. Dříve byl úřad příjemci dávek kritizován za pomalé vyřizování některých dávek, zejména příspěvku na bydlení, který je nejnáročnější na dokládání podkladů od žadatelů. O kritice jsme již dříve vydali článek.

„Za předchozího generálního ředitele se třetina nestihla vyplatit včas. Tyto doby jsou již naštěstí za námi a všechny dávky máme z více než 90 % vyplacené včas,” tvrdí Daniel Krištof.

Klienti si stěžovali zejména na novou aplikaci Jenda, která nefungovala jak by měla, a tak se vyřízení příspěvku nestíhalo ve standardní době 30 kalendářních dní. Někteří na základě této zkušenosti se raději přiklonili k osobnímu podání na pobočkách ÚP, kde mají jistotu, že všechny jejich dokumenty budou uložené.

Krištof poznamenal, že kritiku chápe, jelikož úkolem Úřadu práce je poskytnout klientům co nejdřívější pomoc, tak aby se nepropadali do ještě větší finanční krize půjčkami u bankovních či nebankovních institucí. „Aktuálně je za první kvartál příspěvek na bydlení a přídavek na dítě vyřízen v 94 % do 30 dnů od doložení podkladů pro dávku," uvedl ke zlepšení situace.

Vypočítejte si výši příspěvku na bydlení

Největší zájem o digitální kurzy je u zaměstnaných a podnikatelů

Druhým cílem Úřadu práce je pomáhat klientům s lepším uplatněním na trhu práce. K tomuto cíli pomáhají převážně rekvalifikace, které Úřad práce proplácí v celé výši a digitální kurzy, na kterých se klient finančně spolupodílí ve výši 18 % z ceny kurzu. „Rekvalifikace za aktuální měsíc květen a za aktuální kvartál jsou na 60 % nárůstu oproti loňskému roku. Když jsem úřad přebíral, tak digitálně se s námi vzdělávalo 3 tisíce klientů, teď už je to přes 10 tisíc lidí, kterým pomáháme posílit digitální gramotnost.” popsal současnou situaci generální ředitel ÚP.

Podle statistik ÚP jsou u nejstarších lidí nejpopulárnější kurzy na základní digitální gramotnost, kde se klienti učí například napsat elektronicky životopis nebo se přihlásit se do nejpoužívanějších aplikací. Dalším populárním kurzem je použití umělé inteligence v běžné praxi. Největší zájem o digitální kurzy je u zaměstnaných a podnikatelů.

Na základě zpětných reakcí absolventů eviduje ÚP řadu z nich, kterým kurzy pomohly k nárůstu mzdy, vyhledání lepšího pracovního místa nebo posílení stávající pozice v jejich zaměstnání.

Více využívají vzdělávacích kurzů vzdělaní lidé

Co však Úřad práce podle ředitele trápí, je fakt, že o další vzdělávání mají větší zájem vzdělanější lidé. Přitom pokud by se zapojili méně vzdělaní, budou mít po absolvování kurzů vyšší nárůst mzdy než lidé s vyšším vzděláním. To se na druhé straně vrátí i státu ve formě vyšších daňových a pojistných odvodů.

Nezaměstnanost neklesá, stále je však spousta volných míst pro kvalifikované lidi

Dalším úkolem Úřadu práce je sledování vývoje nezaměstnanosti. Aktuálně se nezaměstnanost drží nad 4 %. Z historického pohledu tradičně s nástupem jarních sezónních prací nezaměstnanost mírně poklesne. Aktuálně však křivka nezaměstnanosti neklesá, což zdůvodňuje Daniel Krištof politickými vlivy. Dále vidí generální ředitel problém v tom, že se na trhu práce nesetkává poptávka s nabídkou, tuto situaci však pomáhají výrazně zlepšovat zmíněné rekvalifikace a digitální kurzy.

Firmy propouštějí zaměstnance spíše s nižším vzděláním a hledají kvalifikované lidi, což způsobuje stejnou výši hladiny nezaměstnanosti či dokonce její nárůst a přitom se také navýší počet volných pracovních míst.

Tip: Kteří příjemci příspěvku na péči by nově mohli získat ještě příspěvek na osobní asistenci?

Klienti už hodnotí aplikaci Jenda pozitivně

V neposlední řadě se generální ředitel vyjádřil také k digitalizaci dávek. Díky aplikaci Jenda vyřídí občané některé dávky přímo z domu, konkrétně jde o příspěvek na bydlení, přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. Od začátku letošního roku se zdigitalizovala také agenda zaměstnanosti, což znamená, že se lidé mohou evidovat jako uchazeči o zaměstnání nebo požádat o podporu v nezaměstnanosti. „Zpětná vazba na to od klientů je dobrá. Systém zafungoval dobře pro klienty, ale velká změna v tomto elektronickém podávání žádostí se projevila do zvýšené zátěže pro zaměstnance ÚP. Zároveň se musela dolaďovat celá řada chyb až během spuštěného procesu,” komentoval aplikaci generální ředitel Daniel Krištof.

K online podáním v oblasti zaměstnanosti se vyjádřil také Matěj Novák, ředitel krajské pobočky Úřadu práce hl. města Prahy. „U těch online podání přes Jendu v agendě zaměstnanosti se Praha drží nad 50 %. Což znamená, že více než polovina klientů, kteří podávají žádosti v agendě zaměstnanosti, tak je podávají online, což je obrovské zkvalitnění té služby,” komentoval současný stav.

Digitální podání má vždy o něco vyšší chybovost než osobní podání na ÚP

Poslankyně Lucie Šafránková (SPD) se na výboru dotazovala generálního ředitele na statistiku ohledně chybovosti v samotných podáních. „Digitální podání má vždy vyšší chybovost než osobní podání na pobočce ÚP. Zaměstnanci ÚP klientovi při podání na pobočce vždy poradí. Když klienti podávají žádost online, tak je to pro ně vždycky o něco těžší, takže ta chybovost je tam vyšší," odpověděl Krištof. 

Zmírnit chybovost by měla podle jeho slov připravovaná Superdávka, která nebude vyžadovat dokládání tolika dokumentů, jelikož si je Úřad práce zjistí sám. Nyní se chybovost v online podáních snaží pracovníci řešit tak, že se klientům snaží před zasláním výzvy napřed volat nebo jej kontaktovat e-mailem, na což klienti reagují většinou velmi rychle.

Čtěte také:

Už týden funguje nová aplikace pro dětské a sousedské dětské skupiny

Ne každé výživné je právně vymahatelné. Kdy se můžete stavět na hlavu a peníze nevymůžete?