Výše odměny ve veřejném sektoru je pro zaměstnance stanovena platovými tabulkami. Konkrétní výši platu ovlivňuje doba započitatelné praxe. Do let započitatelné praxe se započítávají i tzv. náhradní doby. Tyto náhradní doby by se podle nařízení MPSV měly od 1. června rozšířit.
Zákoník práce vymezuje charakter a rozsah náhradních dob praxe pro účely určení celkové doby započitatelné praxe zaměstnance, a tím i platového stupně, podle něhož má být určen jeho platový tarif.
Zaměstnance do platového stupně zařazuje zaměstnavatel, a to na základě doby dosažené praxe, kam se v rámci náhradních dob započítává rovněž také doba péče o dítě (čerpání mateřské a rodičovské), péče o závislou osobu, pokud je touto osobou dítě v 3. nebo 4. stupni závislosti. Dále se započítává v plném rozsahu doba výkonu vojenské základní služby nebo civilní služby.
Nařízení MPSV navazuje na tzv. flexinovelu zákoníku práce, jejíž účinnost je naplánovaná na 1. června 2025.
Do náhradní doby se započítá také péče o dospělou osobu ve 3. a 4. stupni závislosti
Do náhradních dob se má nově započítat i doba, kdy zaměstnanec poskytoval péči dospělé osobě blízké, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách.
Kdo je “blízkou osobou”, se dále řídí občanským zákoníkem, který je vymezuje následovně:
„Osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.”
Díky této změně se tak okruhu lidí může zvýšit platové ohodnocení vlivem nárůstu počtu let započitatelné praxe. V současnosti, jak jsme již zmínili v úvodu článku, se do náhradní doby počítá pouze péče o dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby ve 3. nebo 4. stupni závislosti. Poté, co vejde změna v účinnost, se tak bude náhradní doba vztahovat nejen na péči o dítě, ale i na péči o dospělého v daných stupních závislosti.
MPSV na novinku přistoupilo i z toho důvodu, že v obou případech se jedná o činnost, která výrazně omezuje možnost výkonu pracovní činnosti.
Tip: Povinnost mlčet o výši mzdy zmizí od 1. června z pracovních smluv
Nově se do náhradních dob započítá i doba doktorského studia
K výčtu náhradních dob, které se začnou počítat do započitatelné praxe, přibude ještě jedna. Tou má být doba řádně ukončeného studia v doktorském studijním programu. Studenti tak díky tomuto kroku MPSV nemusejí být demotivováni ztrátou roků praxe, jestliže studium úspěšně zakončí. „Není pochyb, že zaměstnanec po dobu doktorského studia získává vysoce odborné znalosti a zkušenosti, které ovšem z hlediska výkonu veřejné správy nelze spravedlivě považovat za výkon praxe. Proto se hodnocení doby doktorského studia náhradní formou jeví jako spravedlivější,” zdůvodňuje novinku v důvodové zprávě návrh nařízení MPSV.
V průběhu doktorského studia může docházet k jeho prodlužování. Z toho důvodu je náhradní doba v tomto případě limitována, a to maximálně 5 lety studia.
Dále MPSV upozorňuje, že výpočet započitatelné praxe se bude stanovovat jako doposud. Tedy v případě souběžné doby praxe se tato doba započítá vždy maximálně jednou. Například tedy bude platit, že při souběžném výkonu práce např. v pracovním poměru a studiu v doktorském programu po dobu 1 roku může zaměstnavatel zaměstnanci tuto dobu započíst maximálně jako 1 rok započitatelné praxe, neboť praxe má z povahy věci vždy přednost před náhradní dobou.
Účinnost nařízení vlády se navrhuje na 1. června 2025, kdy má vejít v účinnost rovněž flexinovela zákoníku práce.
Čtěte také:
Stačí 46 tisíc korun měsíčně jako důstojná mzda? Kolik mají lidé brát a kde leží důstojnost
Na letní brigádu mohou nově i 14letí. Kde je o brigádníky největší zájem a kolik se platí?