Výhoda pro zaměstnance, nebo pro zaměstnavatele? K čemu je dobré přerušení pracovní cesty

02.06.2025 | , Finance.cz
DANĚ


perex-img Zdroj: Shutterstock

Přerušení pracovní cesty umožňuje zaměstnanci skloubit plnění pracovních úkolů se soukromými záležitostmi a ušetřit náklady na cestování.

sluchatka

Poslechněte si článek v audio verzi

00:00 / 00:00

Tento článek pro vás načetl robotický hlas. Jestliže v něm najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět.

Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na přerušení pracovní cesty. O této možnosti by měli vědět především zaměstnanci, aby o něj mohli požádat, protože pro ně je přerušení pracovní cesty výhodou. Zaměstnavatel zaměstnanci přerušení pracovní cesty vnutit nemůže, i když i jemu by to mohlo někdy přinášet výhody.

Přerušení musí být dohodnuto, postačí ústně

Přerušit lze jak tuzemskou pracovní cestu, když je zaměstnanec vyslán k výkonu práce mimo v pracovní smlouvě sjednané místo výkonu práce na území České republiky, tak i na zahraniční pracovní cestu.

O přerušení pracovní cesty je třeba dosáhnout dohody, tedy uzavřít dohodu, ale ta nemusí být písemná. Přerušení pracovní cesty lze proto dohodnout i ústně, ostatně někdy se domlouvá operativně, když se třeba zaměstnanci zalíbilo v místě, kam byl vyslán za prací, a rozhodl se odložit návrat domů a do zaměstnání, a strávit tam třeba víkend nebo dovolenou, o kterou současně požádá zaměstnavatele a zaměstnavatel ji schválí.

Dobré však bude v zájmu pořádku a předejití případným budoucím nesrovnalostem vyměnit si aspoň e-maily, když z jednoho vyplyne žádost zaměstnance a z druhého schválení přerušení pracovní cesty (po ukončení pracovní cesty však musí být sjednání dohody jinou než písemnou formou potvrzeno v cestovním příkazu).

Na přerušení pracovní však zaměstnanec právo nemá, a to i kdyby zažádal v předstihu ještě na řádném pracovišti, když se třeba připravuje jeho pracovní cesta do zahraničí, do země, kde má příbuzné nebo přátele. Vždy záleží na dohodě obou zúčastněných stran pracovního poměru nebo dohody o práci konané mimo pracovní poměr.

Tip: Co musíte udělat, abyste dostali od zaměstnavatele stravné?

Nejen pozdější návrat z pracovní cesty je jejím přerušením, též dřívější odjezd na ni

Obvyklým důvodem zaměstnance pro dřívější odjezd na pracovní cestu nebo pozdější návrat z pracovní cesty je typicky návštěva příbuzných či přátel v místě výkonu práce na pracovní cestě  (nebo v zemi, kam odjíždí dočasně pracovat, jde-li o zahraniční pracovní cestu) nebo trávení víkendu či dovolené nebo výletu v blízkosti místa určení pracovní cesty.

Jak vidno o přerušení pracovní cesty nejde jen v případě, kdy zaměstnanec dokončí práci, ale ještě se nevrací domů a do zaměstnání, nýbrž zůstává v místě výkonu práce, ale též v případě, kdy odjíždí na místo nebo do země, kde má pracovat, dříve než potřebuje zaměstnavatel. I to je možné dohodnout.

Jde hlavně o cestovní náhrady

Přerušení pracovní cesty má pochopitelně vliv na rozsah poskytovaných cestovních náhrad, na které má zaměstnanec od zaměstnavatele nárok. Samozřejmě, že je-li pracovní cesta přerušena, jedná se v době přerušení o dobu volna zaměstnance (ať již víkend, neplacené volno či dovolenou) a po tuto dobu nemá zaměstnanec nárok na cestovní náhrady od zaměstnavatele. Ale zaměstnanci takové dohodnuté přerušení pracovní cesty ušetří náklady, zejména na dopravu, protože dopravu mu hradí zaměstnavatel, i když zaměstnanec odjíždí na pracovní cestu dříve nebo se z ní vrací naopak později, než by odpovídalo výkonu práce na pracovní cestě.

Po dohodě zaměstnavatele a zaměstnance tedy může být pracovní cesta přerušena z důvodů na straně zaměstnance po ukončení výkonu práce na pracovní cestě, nebo již před začátkem výkonu práce. Není vyloučeno, aby k dohodnutému přerušení pracovní cesty došlo i v jejím průběhu, ale nesmí to vést ke krácení nároků zaměstnance na cestovní náhrady. Zaměstnanec nesmí být v důsledku přerušení pracovní cest znevýhodněn.

 

Co bude zaměstnanci zaplaceno a co ne

Zaměstnanec však samozřejmě ztrácí po dobu přerušení pracovní cesty nárok především na stravné a na úhradu ubytování. 

Zaměstnavatel je povinen uhradit zaměstnanci náhradu jízdních výdajů pouze do výše, která by mu náležela, i kdyby k přerušení pracovní cesty nedošlo, a to proto, že by tyto náklady musel na cestu zaměstnance do místa výkonu práce na pracovní cestě nebo z místa výkonu práce na pracovní cestě uhradit, i kdyby k přerušení pracovní cesty nedošlo.

Došlo-li k přerušení pracovní cesty před nástupem výkonu práce, je povinen zaměstnavatel uhradit zaměstnanci jízdní výdaje pouze do výše, která by mu náležela v případě, že by k přerušení pracovní cesty nedošlo. Jízdní výdaje se poskytují podle předem stanovených podmínek pracovní cesty a určeného způsobu dopravy. Shodně se postupuje, pokud po přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance již nenásleduje výkon práce.

Dobré účty dělají dobré přátele, i pořádek mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem

Z uvedených důvodů, aby vše bylo účetně v pořádku, by mělo být vždy v dohodě o přerušení pracovní cesty přesně určeno, od kdy do kdy (od jakého okamžiku do jakého okamžiku) se pracovní cesta přerušuje, a to s přesností na hodiny, protože třeba výše nároku na stravné se odvíjí od trvání pracovní cesty v ten který den počítáno právě v hodinách

Postihy za porušení pravidel a dohod

Zaměstnavatel není oprávněn pracovní cestu zaměstnanci přerušovat, aby třeba ušetřil na cestovních náhradách, ani navrhovat zaměstnanci přerušení pracovní cesty. Přerušit pracovní cestu je možno pouze z důvodů na straně zaměstnance a na jeho žádost, jestliže zaměstnavatel jeho žádosti vyhoví

Pokud by zaměstnanec pracovní cestu přerušil bez dohody se zaměstnavatelem (bez jeho souhlasu), porušil by pracovní kázeň. Míra postihu by odvisela od toho, co vše v důsledku toho nastalo. Zda byla zaměstnavateli způsobena nějaká škoda, zda zaměstnanec zameškal práci nebo ne.

Proto by bylo mnohem méně závažné svévolné přerušení pracovní cesty, pokud by se zaměstnanec nevrátil z pracovní cesty v pátek ke konci směny a zůstal v místě výkonu práce ještě o víkendu, než kdyby se nevrátil třeba v úterý a zůstal v místě ještě třeba ve středu a ve čtvrtek, a měl tak neomluvené absence v práci. Pokud by zaměstnanec pracovní cestu vykonal v rozporu s podmínkami předem zaměstnavatelem určenými, např. jak popisujeme v prvním případě, ztratil by právo na náhradu cestovních výdajů.


Čtěte také:

Jak se v roce 2025 mění cestovní náhrady při pracovní cestě po Česku

Zaměstnanci veřejného sektoru si díky rozšíření náhradních dob mohou přijít na vyšší výdělky

Novela zákoníku práce: Změny v doručování mzdového a platového výměru

Autor článku

Terezie Nývltová Vojáčková  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 1 krát

Články ze sekce: DANĚ