Základním příjmovým údajem pro výpočet starobního důchodu je průměrná hrubá měsíční mzda za odpracované roky, tzv. osobní vyměřovací základ. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2025 se osobní vyměřovací základ redukuje následovně:
- do první redukční hranice ve výši 20 486 Kč se započítává ze 100 %,
- ve druhé redukční hranici od 20 486 Kč do 186 228 Kč se započítává z 26 %.
Částka osobního vyměřovacího základu nad 186 228 Kč již nemá na výpočet starobního důchodu vliv. To znamená, že s ohledem na výši starobního důchodu je na tom žadatel s osobním vyměřovacím základem ve výši např. 190 000 Kč stejně jako žadatel s osobním vyměřovacím základem 220 000 Kč, pokud oba získali stejnou dobu pojištění.
Kdo má průměrnou důchodovou mzdu nad druhé pásmo?
Průměrnou důchodovou mzdu (osobní vyměřovací základ) nad druhé redukční pásmo má v praxi pochopitelně velmi málo žadatelů o starobní důchod. Od roku 2008 je při výpočtu ročního sociálního pojištění stanoven maximální vyměřovací základ a z částky nad strop neplatí sociální pojištění zaměstnanec ani zaměstnavatel, takže hrubá mzda nad strop již nevstupuje do výpočtu osobního vyměřovacího základu. Průměrnou důchodovou mzdu nad druhé pásmo tak mají žadatelé o starobní důchod s vysokými příjmy do roku 2007, kdy nebyl stanoven strop pro odvod sociálního pojištění.
Čtěte také: Strop sociálního pojištění limituje i maximální důchody, dobře placeným zůstává víc v kapse
Vývoj redukčních hranic
Od roku 2015 je zápočet ve dvou redukčních pásmech stejný, měnila se však redukční pásma, což mělo vliv na maximální částku starobního důchodu. V tabulce máme uvedena redukční pásma v letech 2015 až 2025.
Rok |
První pásmo |
Druhé pásmo |
2025 |
do 20 486 Kč |
od 20 486 Kč do 186 228 Kč |
2024 |
do 19 346 Kč |
od 19 346 Kč do 175 868 Kč |
2023 |
do 17 743 Kč |
od 17 743 Kč do 161 296 Kč |
2022 |
do 17 121 Kč |
od 17 121 Kč do 155 644 Kč |
2021 |
do 15 595 Kč |
od 15 595 Kč do 141 764 Kč |
2020 |
do 15 328 Kč |
od 15 328 Kč do 139 340 Kč |
2019 |
do 14 388 Kč |
od 14 388 Kč do 130 796 Kč |
2018 |
do 13 191 Kč |
od 13 191 Kč do 119 916 Kč |
2017 |
do 12 423 Kč |
od 12 423 Kč do 112 928 Kč |
2016 |
do 11 883 Kč |
od 11 833 Kč do 108 024 Kč |
2015 |
do 11 709 Kč |
od 11 709 Kč do 106 444 Kč |
Tip: Pamatujte na nemoc. Kdy ani s vysokým příjmem nedostanete nemocenskou?
Rozhoduje doba pojištění
Žadatelé o starobní důchod s osobním vyměřovacím základem nad druhou redukční hranici mají maximální starobní důchod, jehož částka závisí na získané době pojištění. S vyšší dobou pojištění stoupá i maximální částka starobního důchodu.
Ve druhé tabulce máme uveden maximální starobní důchod přiznaný v jednotlivých letech 2015 až 2025 při získání doby pojištění v rozsahu 45 let.
Rok |
Maximální starobní důchod (doba pojištění 45 let) |
2025 |
47 576 Kč |
2024 |
44 929 Kč |
2023 |
41 211 Kč |
2022 |
39 768 Kč |
2021 |
36 220 Kč |
2020 |
35 602 Kč |
2019 |
33 413 Kč |
2018 |
30 335 Kč |
2017 |
28 575 Kč |
2016 |
27 334 Kč |
2015 |
26 931 Kč |
Z tabulky názorně vidíme, že během let stoupala částka maximálního důchodu přiznaného v jednotlivých letech. Při získané době pojištění v rozsahu 45 let činí maximální důchod přiznaný v roce 2025 částku 47 576 Kč, což je o 76,7 % a 20 645 Kč více než v roce 2015.
Čtěte také: Pět důchodových chyb, které vám mohou důchod zkrátit o tisíce
Z tabulky rovněž vidíme, že ani v letošním roce není přiznán starobní důchod ve výši 50 000 Kč ani při vysoké době pojištění v rozsahu 45 let, při době pojištění v rozsahu 47 let by činil 49 484 Kč.
Starobní důchod nad 50 000 Kč tak mají zpravidla žadatelé o důchod s velmi vysokou dobou pojištění, kteří neodešli do starobního důchodu ke dni dosažení řádného důchodového věku, ale později. Z důvodu přesluhování měli následně výhodnější výpočet ohledně doby pojištění po dosažení řádného důchodového věku a tím i vyšší starobní důchod.