Která země EU je nejzadluženější a kdo zatěžuje budoucí generace nejméně?

Veřejný dluh můžeme zjednodušeně nazvat jako pohledávky ostatních subjektů vůči státu, přičemž se do veřejného dluhu započítává nejenom samotný státní dluh, ale i dluhy samospráv či zdravotních pojišťoven. Částka veřejného dluhu je tedy v jednotlivých členských zemích EU vyšší než dluh centrální vlády.

• Vysoké dluhy zatěžují budoucí generace
• Nižší prostor pro investice
• Situace koncem roku 2024
• Veřejný dluh Česka – 43,6 % HDP
• Veřejný dluh v členských zemích EU

Vysoké dluhy zatěžují budoucí generace

V konečném důsledku můžeme říci, že veřejný dluh je dluhem všech daňových poplatníků, když jeho splácení zatěžuje budoucí generace. Primárně v posledních letech stoupá veřejný dluh v členských zemích EU převážně z důvodu deficitního financování státního rozpočtu.

Nižší prostor pro investice

Splátka každého dluhu se prodražuje, protože je nutné hradit úroky. Budoucí splácení úroků následně snižuje finanční prostor pro investice. Vysoké zadlužení následně vede k přísné finanční disciplíně a sestavování přebytkových rozpočtů, což znamená omezování státních výdajů nebo zvyšování daní, zpravidla kombinací obou variant. Nezdravé veřejné finance mají negativní vliv na ekonomiku země a vedou ke snižování životní úrovně občanů. Rozpočtová disciplína je pro budoucnost a zdravý ekonomický růst velmi důležitá.  

Čtěte také: Kolik v průměru platí zaměstnavatelé v EU za hodinu práce? Nejvíce v Lucembursku, v Česku třetinu...

Situace koncem roku 2024

Celkové zadlužení za všechny členské země EU se meziročně opět zvýšilo, když koncem roku 2023 činil veřejný dluh 80,8 % a koncem loňského roku 81,0 %. 

Nejvyšší poměr veřejného dluhu ke konci loňského roku byl z členských zemí EU v Řecku (153,6 % HDP), v Itálii (135,3 % HDP), ve Francii (113,0 % HDP), v Belgii (104,7 % HDP), ve Španělsku (101,8 % HDP). Nejnižší veřejný dluh byl naopak v Estonsku (23,6 % HDP), v Bulharsku (24,3 % HDP) a v Lucembursku (26,3 % HDP).

Veřejný dluh Česka – 43,6 % HDP

Celkové zadlužení Česka koncem loňského roku činilo 43,6 % HDP, což znamená, že veřejný dluh v Česku je nižší než ve většině členských zemí Evropské unie, jak je vidět z tabulky níže.

Při srovnání makroekonomických údajů z konce roku 2024 a z konce roku 2023 vyplývá, že v šestnácti členských zemích EU meziročně veřejný dluh stoupl a v jedenácti poklesl. Nejvíce veřejný dluh meziročně stoupl v Rumunsku (o 5,9 %), v Polsku (o 5,7 %), ve Finsku (o 4,5 %), na Slovensku (o 3,6 %), v Estonsku (o 3,4 %) a ve Francii (o 3,2 %). Nejvíce veřejný dluh meziročně poklesl v Řecku (o 10,3 %), na Kypru (o 8,6 %), v Chorvatsku (o 4,3 %), ve Španělsku (o 3,3 %) a v Portugalsku (o 2,8 %).

Tip: Máte peníze na nečekané výdaje? Češi si v EU stojí dobře

Veřejný dluh v členských zemích EU

(koncem roku 2024, v % HDP)

Pramen: Eurostat – EURO INDICATORS, 22. April 2025 – „Government debt at 87,4 % of GDP in euro area