Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, který zamítl žalobu bývalého komunistického funkcionáře proti snížení jeho starobního důchodu. Podle NSS se krajský soud nevypořádal s klíčovou námitkou možného rozporu příslušného zákona s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami. Případ se tak vrací k novému projednání.
Důchod snížen kvůli působení v komunistickém režimu
Případ se týká muže, který od konce roku 1987 do listopadu 1989 zastával pozici vedoucího tajemníka okresního výboru Komunistické strany Československa v Táboře. V roce 2023 vstoupila v platnost novela zákona o důchodovém pojištění, která umožnila snížit starobní důchod osobám, jež byly v rozhodném období představiteli komunistického režimu.
Na základě tohoto zákona mu Česká správa sociálního zabezpečení snížila procentní výměru důchodu o 600 korun měsíčně. Muž proti rozhodnutí podal námitky, které ČSSZ zamítla s odůvodněním, že postupovala přesně podle platných právních předpisů a že nemůže posuzovat jejich ústavnost.
Tip: Poslanecká sněmovna zrychleně schválila snížení důchodů pohlavárům
Námitka retroaktivity, diskriminace a odkaz na slovenskou zkušenost
Muž následně podal žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Tvrdil, že odebrání části důchodu na základě činnosti, kterou vykonával v době, kdy byla legální a státem podporovaná, je porušením zásady právní jistoty a rovnosti. Namítal rovněž, že zákon působí retroaktivně – mění důsledky něčeho, co bylo v minulosti legální.
Odvolával se také na rozhodnutí slovenského Ústavního soudu, který obdobný zákon o snížení důchodů někdejším komunistickým funkcionářům prohlásil za protiústavní.
Krajský soud žalobu odmítl s tím, že posouzení ústavnosti mu nepřísluší
Krajský soud žalobu zamítl. Uvedl, že jako obecný soud nemůže sám posoudit jeho ústavnost. Takové posouzení náleží výhradně Ústavnímu soudu. Proto se krajský soud námitkami žalobce nezabýval.
Z hlediska důchodového práva shledal krajský soud postup správního orgánu (ČSSZ) i výpočet snížení důchodu za správný a rozhodl, že nárok na vyšší důchod žalobci nenáleží.
Nejvyšší správní soud: Krajský soud pochybil, měl se ústavností zabývat
Nejvyšší správní soud však v kasačním řízení rozhodl opačně. Upozornil, že i obecné soudy mají povinnost chránit základní práva a svobody jednotlivců. Pokud někdo namítá, že použití určitého zákona zasahuje do jeho ústavně zaručených práv, soud se tím musí věcně zabývat a odůvodnit, proč případně věc nepředkládá Ústavnímu soudu.
NSS zdůraznil, že ochrana základních práv a svobod není jen úkolem Ústavního soudu, ale celé soudní moci. Každý soud musí zvažovat, zda použití daného zákona nepovede k neústavnímu zásahu do práv člověka. Krajský soud se tak dopustil právní chyby, protože žalobní námitky žalobce vůbec neposoudil.
Tip: Příspěvek na péči vzroste, schválili poslanci. Pro koho?
Kalkulačka pro výpočet důchodu v roce 2025
Spor o pravomoc Ústavu pro studium totalitních režimů
Žalobce rovněž zpochybňoval oprávnění Ústavu pro studium totalitních režimů, který vydal potvrzení o jeho působení v komunistických funkcích. Tvrdil, že Ústav je vědeckou institucí, nikoli orgánem oprávněným vydávat podklady pro správní řízení. NSS ale tuto námitku odmítl – zákon výslovně počítá s tím, že právě tento Ústav vydává potvrzení, která jsou pro rozhodování ČSSZ závazná.
Případ se vrací k novému projednání
Nejvyšší správní soud tedy rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud se nyní bude vypořádat s otázkou, zda použití příslušného zákona, který umožňuje snížení důchodu, je v souladu s ústavním pořádkem a případně i s mezinárodními závazky České republiky.
Zda krajský soud následně předloží věc Ústavnímu soudu nebo žalobu zamítne znovu, je zatím otevřenou otázkou.
Porovnání řádného a předčasného důchodu: čím větší příjmy, tím větší rozdíl