Hrozí vám dlouhodobá nezaměstnanost? Česko si vede ještě dobře

16.09.2025 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Shutterstock

Zatímco krátkodobé nezaměstnanosti se při cílené změně zaměstnání nebo neočekávané výpovědi nevyhne poměrně hodně lidí, dlouhodobá nezaměstnanost je už společenský problém. Tak se počítá čas, kdy se nedaří najít práci déle než dvanáct měsíců. V Česku však patří dlouhodobá nezaměstnanost mezi nejnižší v rámci členských zemí EU.

sluchatka

Poslechněte si článek v audio verzi

00:00 / 00:00

Tento článek pro vás načetl robotický hlas. Jestliže v něm najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět.

V roce 2024 činila míra nezaměstnanosti v členských zemích Evropské unie ve věkové skupině 15 až 74 let 5,9 %, což je nejnižší hodnota od roku 2015, přičemž se pohybovala od 3 % (v Česku a v Polsku) po 11,4 % ve Španělsku. Nezaměstnaným je podle metodiky Eurostatu každý občan, který je bez zaměstnání a v předchozích čtyřech týdnech aktivně hledal práci a současně je schopný nastoupit do zaměstnání během dvou týdnů.

EU: Dlouhodobá nezaměstnanost za rok 2024 činila 1,9 %

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti za celou Evropskou unii činila v loňském roce 1,9 %, což je opět jedna z nejnižších hodnot. Nejvyšší míra dlouhodobé nezaměstnanosti v loňském roce byla v Řecku (5,4 %), ve Španělsku (3,8 %) a na Slovensku (3,5 %). Nejnižší míra dlouhodobé nezaměstnanosti byla v Nizozemí (0,5 %), na Maltě (0,7 %), v Česku, v Polsku a v Dánsku (0,8 %).

Čtěte také: Nárok na vyšší podporu v nezaměstnanosti přijde později. Rozdíl bude v tisících

Negativní důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti

Dlouhodobě nezaměstnaní občané ztrácejí pracovní návyky a jejich získané pracovní znalosti a dovednosti zaostávají. Čím déle nezaměstnanost trvá, tím je složitější najít si nové pracovní uplatnění. Dlouhodobá nezaměstnanost má samozřejmě negativní vliv na rodinný život, kdy významně klesá životní úroveň a mnohdy stojí za rozpadem rodiny.

Podpora v nezaměstnanosti náleží po omezenou dobu

V Česku, stejně jako v ostatních členských zemích Evropské unie, je podpora v nezaměstnanosti vyplácena po omezenou dobu. V Česku se nárok na podporu v nezaměstnanosti liší podle věku, občané do 50 let mají nárok na podporu v nezaměstnanosti po dobu 5 měsíců, ve věku 50 let až 55 potom 8 měsíců a nad 55 let již 11 měsíců. Nárok na podporu v nezaměstnanosti vzniká při získání minimální doby pojištění vždy, bez ohledu na výši příjmu a životní situace, což je zásadní rozdíl oproti sociálním dávkám.

 

Dlouhodobá nezaměstnanost a státní pokladna

Z pohledu státu je dlouhodobá nezaměstnanost rovněž velkým problémem, protože je hlavním důvodem vzniku závislosti na sociálních dávkách. Zaměstnanci odvádějí ze své hrubé mzdy daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění. Naproti tomu nezaměstnaní občané nejdříve čerpají podporu v nezaměstnanosti a následně sociální dávky. Fakt, zda je člověk zaměstnaný nebo nezaměstnaný, má velký dopad na hospodaření státu.

Tip: Berete průměrnou mzdu, kdy dosáhnete na průměrný důchod?

Pozitivní přístup a zvyšování znalostí a dovedností

Žijeme v hektické době, kdy se změně pracovní pozice vyhne poměrně málo zaměstnanců. V praxi tak vznikají nové pracovní pozice a jiné zase zanikají. Většina Evropanů tak během své pracovní kariéry několikrát změní práci. Krátkodobé nezaměstnanosti se v některých případech nelze vyhnout. Důležité je však být pozitivní a aktivní. Přestože mají na trhu práce lepší výchozí postavení občané s požadovanými znalostmi a dovednostmi, tak aktivní osobní přístup je velmi důležitý.

Kde je dlouhodobá nezaměstnanost nejvyšší a nejnižší?

V tabulce níže máme uvedenu míru dlouhodobé nezaměstnanosti v členských zemích Evropské unie za rok 2024. Vlády všech vyspělých zemí světa se snaží o vytváření podmínek pro zvyšování zaměstnanosti a minimalizování dlouhodobé nezaměstnanosti. Příznivé podnikatelské prostředí, podpora školství, propracovaná aktivní politika zaměstnanosti, to jsou jenom některé z vybraných možností, jak snižovat celkovou a dlouhodobou nezaměstnanost.

Země

Dlouhodobá nezaměstnanost

(v %)

Nizozemí

0,5

Malta

0,7

Polsko

0,8

Česko

0,8

Dánsko

0,8

Německo

0,9

Irsko

1,0

Rakousko

1,1

Slovinsko

1,1

Kypr

1,3

Maďarsko

1,5

Lucembursko

1,6

Švédsko

1,7

Francie

1,7

Finsko

1,8

Estonsko

1,8

Rumunsko

1,8

Chorvatsko

1,8

Belgie

2,0

Lotyšsko

2,2

Bulharsko

2,2

Litva

2,3

Portugalsko

2,4

Itálie

3,3

Slovensko

3,5

Španělsko

3,8

Řecko

5,4

Pramen: Eurostat – News Articles – „New lows for EU enemployment in 2024“, from 23. 5. 2025

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU