Hrozí vám dlouhodobá nezaměstnanost? Česko si vede ještě dobře

V roce 2024 činila míra nezaměstnanosti v členských zemích Evropské unie ve věkové skupině 15 až 74 let 5,9 %, což je nejnižší hodnota od roku 2015, přičemž se pohybovala od 3 % (v Česku a v Polsku) po 11,4 % ve Španělsku. Nezaměstnaným je podle metodiky Eurostatu každý občan, který je bez zaměstnání a v předchozích čtyřech týdnech aktivně hledal práci a současně je schopný nastoupit do zaměstnání během dvou týdnů.

• EU: Dlouhodobá nezaměstnanost za rok 2024 činila 1,9 %
• Negativní důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti
• Podpora v nezaměstnanosti náleží po omezenou dobu
• Dlouhodobá nezaměstnanost a státní pokladna
• Pozitivní přístup a zvyšování znalostí a dovedností
• Kde je dlouhodobá nezaměstnanost nejvyšší a nejnižší?

EU: Dlouhodobá nezaměstnanost za rok 2024 činila 1,9 %

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti za celou Evropskou unii činila v loňském roce 1,9 %, což je opět jedna z nejnižších hodnot. Nejvyšší míra dlouhodobé nezaměstnanosti v loňském roce byla v Řecku (5,4 %), ve Španělsku (3,8 %) a na Slovensku (3,5 %). Nejnižší míra dlouhodobé nezaměstnanosti byla v Nizozemí (0,5 %), na Maltě (0,7 %), v Česku, v Polsku a v Dánsku (0,8 %).

Čtěte také: Nárok na vyšší podporu v nezaměstnanosti přijde později. Rozdíl bude v tisících

Negativní důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti

Dlouhodobě nezaměstnaní občané ztrácejí pracovní návyky a jejich získané pracovní znalosti a dovednosti zaostávají. Čím déle nezaměstnanost trvá, tím je složitější najít si nové pracovní uplatnění. Dlouhodobá nezaměstnanost má samozřejmě negativní vliv na rodinný život, kdy významně klesá životní úroveň a mnohdy stojí za rozpadem rodiny.

Podpora v nezaměstnanosti náleží po omezenou dobu

V Česku, stejně jako v ostatních členských zemích Evropské unie, je podpora v nezaměstnanosti vyplácena po omezenou dobu. V Česku se nárok na podporu v nezaměstnanosti liší podle věku, občané do 50 let mají nárok na podporu v nezaměstnanosti po dobu 5 měsíců, ve věku 50 let až 55 potom 8 měsíců a nad 55 let již 11 měsíců. Nárok na podporu v nezaměstnanosti vzniká při získání minimální doby pojištění vždy, bez ohledu na výši příjmu a životní situace, což je zásadní rozdíl oproti sociálním dávkám.

Dlouhodobá nezaměstnanost a státní pokladna

Z pohledu státu je dlouhodobá nezaměstnanost rovněž velkým problémem, protože je hlavním důvodem vzniku závislosti na sociálních dávkách. Zaměstnanci odvádějí ze své hrubé mzdy daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění. Naproti tomu nezaměstnaní občané nejdříve čerpají podporu v nezaměstnanosti a následně sociální dávky. Fakt, zda je člověk zaměstnaný nebo nezaměstnaný, má velký dopad na hospodaření státu.

Tip: Berete průměrnou mzdu, kdy dosáhnete na průměrný důchod?

Pozitivní přístup a zvyšování znalostí a dovedností

Žijeme v hektické době, kdy se změně pracovní pozice vyhne poměrně málo zaměstnanců. V praxi tak vznikají nové pracovní pozice a jiné zase zanikají. Většina Evropanů tak během své pracovní kariéry několikrát změní práci. Krátkodobé nezaměstnanosti se v některých případech nelze vyhnout. Důležité je však být pozitivní a aktivní. Přestože mají na trhu práce lepší výchozí postavení občané s požadovanými znalostmi a dovednostmi, tak aktivní osobní přístup je velmi důležitý.

Kde je dlouhodobá nezaměstnanost nejvyšší a nejnižší?

V tabulce níže máme uvedenu míru dlouhodobé nezaměstnanosti v členských zemích Evropské unie za rok 2024. Vlády všech vyspělých zemí světa se snaží o vytváření podmínek pro zvyšování zaměstnanosti a minimalizování dlouhodobé nezaměstnanosti. Příznivé podnikatelské prostředí, podpora školství, propracovaná aktivní politika zaměstnanosti, to jsou jenom některé z vybraných možností, jak snižovat celkovou a dlouhodobou nezaměstnanost.

Pramen: Eurostat – News Articles – „New lows for EU enemployment in 2024“, from 23. 5. 2025