V invalidním důchodu si vybírejte práci podle důchodového pojištění. Na co myslet?

I když se na první pohled může zdát, že osoba pobírající invalidní důchod by právě kvůli zdravotním hendikepům neměla pracovat, opak je v mnoha případech pravdou. I invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně často nedosahuje takových částek, aby jeho poživatel mohl plnohodnotně vyžít. O invalidním důchodu pro invaliditu druhého a prvního stupně nemluvě.

Dozvíte se:

• Co vás musí zajímat, když vybíráte pracovní smlouvu?
• Invalidní důchod a práce na klasickou pracovní smlouvu
• Práce na dohody je nejlepším řešením u třetího stupně invalidity
• I u podnikání se někdy důchodové pojištění neodvede
• Na invalidní důchod existuje daňová sleva

Co vás musí zajímat, když vybíráte pracovní smlouvu?

Zajisté by vás mělo zajímat, jestli je váš invalidní důchod považován za náhradní dobu pojištění pro účely nároku na starobní důchod. Náhradní dobou jsou dle zákona považována pouze ta období pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. Pouze tato doba se tedy počítá do důchodu.

Osoby pobírající invalidní důchod pro invaliditu prvního a druhého stupně nemají vyřešený zápočet potřebné doby do důchodu a pokud si tedy neplatí důchodové pojištění, nebudou mít v budoucnu nárok na starobní důchod.

Zdravotní pojištění, které v Česku funguje jako povinná daň za bezplatnou zdravotní péči a jeho nehrazení je trestné, invalidní důchodci řešit nemusí. Bez ohledu na výši invalidity jsou státními pojištěnci.

Čtěte také: Jaká bude valorizace invalidních důchodů od ledna 2026

Invalidní důchod a práce na klasickou pracovní smlouvu

Pro osoby s invalidním důchodem pro invaliditu prvního a druhého stupně je práce na klasickou pracovní smlouvu nejlepším řešením, a to hned z několika důvodů. Tím prvním je bezesporu zákonná ochrana z hlediska zákoníku práce. Zaměstnanec má nárok na dovolenou, příplatky za práci, náhradu mzdy prvních čtrnáct dnů pracovní neschopnosti a další.

Mimo to jej může zaměstnavatel vyhodit pouze z důvodů uvedených v § 52 ZP, zatímco zaměstnanec může výpověď doručit i bezdůvodně. V obou případech až na výjimky musí být zachována výpovědní lhůta.

Při práci na klasickou pracovní smlouvu je pak zaměstnanci vždy z hrubé mzdy strháváno sociální (důchodové) i zdravotní pojištění. K tomu jej za něj ještě navíc hradí zaměstnavatel nad rámec hrubé mzdy.

Doba zaměstnání na klasickou pracovní smlouvu se tedy vždy počítá do starobního důchodu. Zaměstnanec navíc nemusí pracovat jen 40 hodin týdně, úvazek lze na základě dohody se zaměstnavatelem libovolně zkrátit dle potřeb zaměstnance.

Čtěte také: Příspěvek na podporu bydlení bude 17 000 Kč

Práce na dohody je nejlepším řešením u třetího stupně invalidity

Pracovat na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) a dohodu o provedení práce (DPP) je výhodné, pokud plánujete pouze nižší výdělky a zároveň pobíráte invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

Práce na dohody do limitu totiž nezakládá účast na pojistných odvodech, tudíž je daná osoba bez zdravotního i důchodového pojištění a zůstane jí tak více peněz. Hranice příjmů v roce 2025 při práci na

• dohodu o pracovní činnosti je 4500 Kč hrubého měsíčně,
• dohodu o provedení práce je 11 500 Kč hrubého měsíčně.

U DPP se pak hranice rozhodného příjmu pro účely odvodů od roku 2026 zvyšuje na 12 000 Kč hrubého měsíčně.

Pokud si vyděláte i o korunu víc, začne se vám z hrubé mzdy strhávat zdravotní a sociální pojištění.

Čtěte také: Konec šmírování údajů z katastru nemovitostí. Úřad plánuje zpřísnit přístup k citlivým údajům

Porovnejte si výdělek i pojistné odvody na naší srovnávací kalkulačce DPČ a DPP

I u podnikání se někdy důchodové pojištění neodvede

Podnikání při invalidním důchodu je z hlediska odvodů na sociální a zdravotní pojištění považováno za činnost vedlejší. Ta je výhodná zejména proto, že u ní nemusí být dodrženy vysoké minimální zálohy, které se navíc ještě každý rok zvyšují.

Zdravotní pojištění je u činnosti vedlejší odvedeno vždy ze skutečně dosaženého zisku. Pokud tedy nebudete mít žádný zisk, zdravotní pojištění zkrátka neodvedete a to stejné platí u pojištění sociálního. U něj však ještě k tomu existuje hranice příjmů, do které nemusí být sociální důchodové pojištění odvedeno vůbec.

• U příjmů za rok 2025 rozhodná částka činí 111 736 Kč,
• u příjmů za rok 2026 se rozhodná částka zvýší na 117 521 Kč.

Do tohoto limitu se může podnikající osoba rozhodnout, zda odvede důchodové pojištění. Pokud jej neodvede, logicky se jí zdaňovací období neboli celý rok nebude počítat do starobního důchodu. Tudíž se možnost nehradit důchodové pojištění do limitní částky vyplatí osobám pobírající invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

Za rozhodnou částku se pak považuje zisk, čili příjem ponížený o výdaje, nikoliv celkový roční obrat.

Po odvedení důchodového pojištění se podnikatel stává plátcem důchodového pojištění. Sociálka mu vypočte měsíční zálohy podle vyměřovacího základu. Minimální záloha na důchodové pojištění při činnosti vedlejší v roce 2025 činí 1496 Kč. Částka se příští rok zvýší na 1574 Kč.

Čtěte také: Superdávka bere živnostníkům i samostatně bydlícím značnou část podpory na bydlení

Na invalidní důchod existuje daňová sleva

Zaměstnanci v invalidním důchodu mohou díky své invaliditě čerpat daňovou slevu. Ta u invalidity pro první nebo druhý stupeň ročně činí 2520 Kč neboli 210 Kč měsíčně. U invalidity třetího stupně je to více a to 5040 Kč ročně neboli 420 Kč měsíčně.

Čtěte také: Co Babiš slibuje, že změní pro rodiny a seniory?

Co udělat, abyste v důchodu dosáhli na co nejvyšší penzi?

Zdroj: Youtube/Měšec.cz