Evropská banka chce rozšířit a zrychlit úvěrování v Rusku a na Balkánu

V nejvyspělejších tranzitivních ekonomikách zamýšlí EBRD působit zřejmě ještě pět či šest let, než se začlení do Evropské unie. Poprvé od počátku transformace ve střední a východní Evropě by prakticky všechny země tohoto regionu měly letos vykázat hospodářský růst, ač z velmi odlišných výchozích hodnot. Konstatovali to účastníci výročního zasedání Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), které se koná v lotyšské Rize. Banka se sídlem v Londýně vznikla v roce 1991, aby pomohla novým demokraciím v tržní transformaci, její aktivity

Vzhledem ke značným rozdílům v dosažené úrovni transformace bude EBRD mezi jednotlivými reformními zeměmi napříště ještě více diferencovat. Pozvolna chce omezovat svoji přítomnost v nejvyspělejších z nich a naopak rozšířit aktivity ve Společenství nezávislých států a na jihovýchodě Evropy. Jak konstatoval úřadující ředitel Charles Frank, v České republice, Estonsku, Maďarsku a Polsku bude banka pravděpodobně působit ještě pět šest let, tedy po okamžik jejich předpokládaného začle

V nadcházejícím období hodlá banka rozšířit a také urychlit úvěrování projektů v Rusku a na Balkáně. Pro Ruskou federaci bylo z fondu EBRD na podporu drobného a středního podnikání v posledních pěti letech uvolněno na 40 000 menších půjček. Letos, jak řekl agentuře AFP výkonný viceprezident David Hexter, k nim přibude 3500 až 4000 dalších úvěrů. Z plánovaných tří miliard eur, které chce letos banka v celém tranzitivním regionu proinvestovat (loni 2,2 miliardy eur), by až 40 procent mělo připadnout právě Rusku, zatímco loni to byla jen desetina. Podle účastníků konference to svědčí o důvěře, kterou Evropská banka vkládá do ohlášeného pokračování zásadních reforem v této největší tranzitivní ekonomice.

Druhým regionem, na nějž se chce londýnská peněžní instituce zvýšenou měrou soustředit, je jihovýchodní Evropa. Podle vyjádření Oliviera Descampse, oblastního ředitele pro Balkán, chce EBRD v duchu Paktu stability urychlit poskytování úvěrů v tomto regionu, především s cílem povzbudit tam

EBRD si je podle jeho vyjádření vědoma své klíčové role "v identifikaci nových regionálních iniciativ" a do tří měsíců připraví tři nové infrastrukturní projekty v hodnotě 74 miliónů eur pro Albánii, Chorvatsko a Makedonii. Do dalších sedmi projektů v oblasti infrastruktury by do dvou let chtěla banka investovat 240 miliónů eur s tím, že by se do nich měly zapojit i další zdroje tak, aby se docílilo úhrnné hodnoty 575 miliónů eur. "V zemích zahrnutých do Paktu stability jsou nyní mnohem otevřenější podmínky pro vstup a zapojování zahraničních

Vedení banky vidí velké příležitosti pro reformní ekonomiky v investicích do nových technologií, především do internetu. Další oborovou prioritu představuje bankovnictví, kde se chce EBRD podílet na privatizaci v součinnosti se zahraničními strategickými partnery.

Zdroj: HN z 22. 5. 2000