Nová legislativa konečně odpovídá standardům Evropské unie. Přesto s ní nesouhlasí opozice: Podle Unie svobody a části ODS úprava povede k byrokratizaci a zdražení podnikání. Větší ochranu menšinových akcionářů, posílení postavení věřitelů, výraznější ochranu společníků kapitálových společností a členů družstva před zneužíváním funkcí ve statutárních, případně dozorčích orgánech společností přináší již dvanáctá, nejrozsáhlejší novela obchodního zákoníku, kterou včera schválila sně
movna.Podle ministra spravedlnosti Otakara Motejla, který mimo jiné i se schválením novely spojoval své další setrvání ve funkci, se ČR konečně v této oblasti přiblížila Evropě. "Novela odpovídá všem příslušným směrnicím EU, ať již jde o právo obchodních společností, právo soutěžní či právní úpravy obchodního za
stoupení," konstatoval Motejl. Právník Michal Pacovský pro HN v této souvislosti uvedl: "Pro Českou republiku to bude mít obrovskou výhodu. Investoři z Evropy se v našem právu nevyznají. Dokonce mají ze sdělovacích prostředků pocit, že tu přetrvává nějaké bolševické právo. Nyní budeme mít konečně stejnou legislativu."Přesto se schválení novely neobešlo bez kritických hlasů. Nesouhlasila s ní především část opozice. Proti novele hlasovala většina poslanců ODS a téměř celý klub Unie svobody. Podle poslance za US Ivana Pilipa se totiž harmonizační význam přeceňuje, neboť "ani dosavadní znění zákona nebylo příliš vzdáleno od západoevropských poměrů". Žádné zlepšení v novele nevidí, naopak upozornil n
a to, že některé legislativní úpravy do značné míry podnikatelům ještě více zkomplikují život.Podle ekonomických expertů je v novele nejvýznamnější ochrana minoritních akcionářů. Oproti současnému stavu, kdy mají zvláštní práva akcionáři s 10 a více procenty akcií, dojde ke snížení této hranice až na tři procenta. Pilip však i zde nachází nedostatky: "Chybou je odmítnutí možnosti kumulativního hlasování a ponechání paragrafů, které například majiteli 90 procent akcií umožní zbytek vyvlastnit."
Novela dále
upravuje postup při sloučení, splynutí a rozdělení společností a při změně jejich právní formy. Odpůrci schválené novely však tvrdí, že spolu se zlepšením a projasněním vzájemných vztahů přijdou i komplikace, a možná i zdražení vedlejších výdajů pro samotné podnikatele. Rozporné je zejména ustanovení o tom, že nově musí o založení obchodních společností existovat notářský zápis. V současné době stačí k vytvoření společností podpis pověřené osoby podle správního řádu, což jsou kromě notářů například i advokáti či pracovníci okresních úřadů. Registrace u notářů jsou podle některých poslanců nadbytečné, protože rejstříkový soud stejně kontroluje veškeré listiny. Milan Zuna z ODS však svým kolegům oponuje tím, že zápis nové společnosti se zmíněnou povinností nijak neprodlouží. "Rejstříkových soudů je málo a když mají zkoumat listiny, tak se procedura jedině protáhne. Forma notářského zápisu naopak vše urychlí. Za poplatek asi tisíc korun získá podnikatel právní jistotu. Pokud se totiž později ukáže, že notář pochybil a sepsal listinu špatně, nese odpovědnost a za něj i stát. Vždy bude možné se domáhat náhrady škody. Navíc jde o ochranu třetích osob, o vytvoření bezpečnějšího právního prostředí," zdůraznil Zuna.Zdroj: HN z 31. 05. 2000
Dvě piva, šunku, sýr a k tomu řidičák. Za pár dnů bude možné místo úřadu vyzvednout průkaz „u Vietnamců“
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
Ve škodovkách budoucnosti se objeví díly vyrobené z pytle zalitého pryskyřicí. Základem je len
