Drobní akcionáři, kteří spekulativními žalobami poškozují většinové vlastníky, by to neměli mít brzy tak jednoduché. Koupí několika akcií se komukoliv otevírá možnost, aby napadl rozhodnutí valné hromady z důvodů pro fungování společnosti zcela nepodstatných. Obvyklou příčinou žalob jsou údajné formální nedostatky v průběhu hromad, za které žádá spekulant zaplatit "výpalné". Jedním z nástrojů, který by tuto černou můru společností mohl částečně odstranit, by se měla stát novela o
bchodního zákoníku, kterou včera schválili poslanci. Ta přejímá model evropského práva, kdy může akciová společnost naplnit rozhodnutí valné hromady i přes podanou žalobu. Norma má platit od příštího roku. Letošní valné hromady se však ještě mohou setkat s komplikacemi, které znesnadní obchodní aktivity firem."Loňská žaloba drobného akcionáře způsobila průtahy s navyšováním základního jmění Komerční banky, což po určitou dobu ovlivňovalo cenu jejích akcií," říká Marie Růžičková, mluvčí KB. Obdobný problém
trápí nyní i IPB."Považuji za skandální, že akcionářům, kteří chtějí kapitálově posílit svoji investici, to není umožněno udělat, protože celý proces navyšování jmění může být zablokován kýmkoliv, kdo v době konání valné hromady drží byť jedinou akcii instituce," řekl HN šéf bankovního dohledu ČNB Pavel Racocha.
"Je otázkou, zda je vina více na straně legislativy nebo výkladu zákona. Podle mých informací v některých sousedních zemích je legislativa podobná, nicméně soudy, je-li podána žaloba, nepřeruší zápis navýšení základního jmění a nebrzdí celý proces," dodává. V ČR je to ale naopak: Dokud se nevyřídí žaloba, nelze kapitál navýšit. Za důležitější než zákonnou normu, která by žaloby zkomplikovala, považují odborníci rychlé konání soudů při jejich vyřizování. "Hlavně je to ale věc policie, která by měla na základě hodnověrných informací mít možnost trestnou činnost šetřit," uvedl právník, který nechtěl být jmenován.
Zdroj: HN z 31. 05. 2000