Podnikatelé chtějí zvýšit objem prostředků státní podpory zhruba trojnásobně. Podle reakcí státních představitelů však spíše dojde k restrukturalizaci současných programů. Ze strany malých a středních podnikatelů se ozývá stále více kritických hlasů. Živnostníci si stěžují, že jen velmi malý počet firem dosáhne na státní podporu. Vyčleněné prostředky, jejichž objem letos dosahuje 1,67 miliardy korun, zřejmě tedy vystačí u všech typů programů až do konce letošního roku. "Snad ano, nevím, možná budu mít v l
istopadu jiný názor," konstatoval pro HN generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) Ladislav Macka."V České republice se podporují spíš velké průmyslové společnosti. Těm menším příslušné státní orgány nevěnují příliš velkou pozornost," tvrdí člen představenstva Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miroslav Králík. Podle něj malé stavební firmy nemají přístup ke státním podporám, především k takovým, jejichž prostřednictvím dotuje stát úroky z úvěrů. "Nemají majetek, kterým by bankám ručily," pokračoval. Králík tvrdí, že již není možné podporovat přežívání takových průmyslových gigantů, jako jsou například Vítkovice. "Jde o černou díru na peníze, kdyby se tyto prostředky použily na podporu malého a středního podnikání, státu by se to něk
olikanásobně vrátilo. Třeba v podobě snížení nezaměstnanosti," tvrdí.S některými výhradami souhlasí i Macka: "Současné programy pro malé a střední podniky nepostihují plně potřeby podnikatelů." Dodal, že ČMZRB bude pro příští rok navrhovat určité změny. "Programy pro příští kalendářní období se koncipují na podzim," upřesnil termín Macka. V současné době podle něj například neexistuje žádný program pro začínající podniky, pro živnosti či pro podniky bez větší historie. "Je tu pár nadějných podnikatelských
záměrů, ale programy neumožňují jejich financování," konstatoval Macka.Předseda Svazu podnikatelů Bedřich Danda tvrdí, že současná výše podpor na malé a střední podnikání je nedostačující. Podle něj by měl stát místo současných 1,67 miliardy korun uvolnit zhruba pět miliard korun. "Kdyby se devět miliard vynaložených za poslední léta na restrukturalizaci brněnského Zetoru použilo na rozvoj středního podnikání, již by se státu dávno vrátily," řekl. Danda upozornil, že nejde o to dát firmám peníze, ale půjčit jim prostře
dky na rozjezd a další rozvoj. Podle předsedy Svazu podnikatelů Bedřicha Dandy je nezbytné zajistit státním podporám větší publicitu. "Není řešením jen vydávat informační brožury. Velká část podnikatelů totiž nemá informace, jak se k podpoře dostat, popřípadě jakým způsobem vyplnit formulář na udělení hypotéky," dodal.Rovněž ne všechny programy se setkaly se zájmem ze strany těch, kterým jsou určeny. Problematický je například program na podporu vstupu rizikového kapitálu do podniků. "Garance v maximální výši 15 miliónů korun není pro fondy zajímavá," konstatoval Macka s tím, že v dalších letech má dojít ke změně podmínek. S tím souhlasí i generální ředitel Fondu rizikového kapitálu Michal Nosek, který však vidí brzdy nejen ve způsobu pomoc
i. "Ekonomicky je tento program velmi výhodný, málo fondů však vůbec ví, že tato možnost existuje," uvedl Nosek. Kromě malé informovanosti zůstávají v platnosti i některé překážky, které brání masovějšímu využití programu. Jde především o to, že o pomoc si mohou zažádat jen fondy, jejichž správce má sídlo v České republice. Na našem území však operuje řada investorů, kteří zde "pouze obchodují," své finance však řídí většinou z Londýna či států Evropské unie.V zahraničí podle odborníků existují i jiné formy podpory rizikového kapitálu. Mezi ně patří například investice samotného státu, případně souběžná investice státního a soukromého kapitálu. "V každém případě jde spíše o přímé investice než jen o záruky," řekl Macka. Moderním trendem v Evropské unii jso
u státní investice přímo do kapitálových fondů, ne do jednotlivých projektů. "Evropský investiční fond poskytne peníze fondům za měkčích podmínek," potvrdil Nosek.Zdroj: HN z 01. 06. 2000