Příjmy na hlavu se v posledních letech zvyšovaly o 1,1 procenta ročně, v předchozích 20 letech stagnovaly nebo klesaly.
V mnohých afrických zemích je ekonomická a sociální situace horší, než tomu bylo v období získávání nezávislosti. "Průměrný příjem je nižší než na konci 60. let... Celkový příjem 48 zemí je nižší než například u Belgie," uvedla ve výroční zprávě Světová banka a Africká rozvojová banka. V ní obě finanční instituce poukázaly na přímo hororový vývoj značné části "černého kontinentu", především pak nejchudších zemí v západní a střední Africe. Dvě třetiny obyvatelstva nemají dostatečný přístup k pitné vodě a 80 procent nevyužívá elektrickou energii. Tři čtvrtiny Afričanů žije v nevyhovujících sanitárních podmínkách a kolem 35 miliónů trpí AIDS. Jen v Zimbabwe a Botswaně postihuje AIDS asi 25 procent osob.Pokud by do statistik nebyla započítána relativně vyspělá ekonomika Jihoafrické republiky, byla by podle zprávy úroveň kontinentu ještě mnohem horší. Bez připočtení JAR má Afrika méně silnic než Polsko (mimochodem pouze 16 procent silnic je asfaltovaných). V celé Africe existuje jen deset miliónů telefonních linek, z toho polov
ina právě v JAR.Kontinent se na globální ekonomické produkci podílí necelým jedním procentem a na světovém obchodě jen dvěma procenty. Podíl na průmyslovém vývozu je téměř nulový. Pokud by se situace měla změnit k lepšímu, ekonomové požadují vzhledem k rychlému přírůstku populace minimálně pětiprocentní růst HDP. Loni však vzrostl HDP Afriky pouze o 3,5 procenta. Zpráva přitom vyjadřuje pochybnost, zda se podaří zmobilizovat lidský potenciál a přírodní zdroje a zlepšit politické systémy, fungující převážně podle klanového uspořádání a na základě nedemokratického principu "vítěz bere všechno".
Zpráva přináší i jiskru naděje na pozitivnější vývoj, jemuž může napomoci "globalizace a nové technologie, které nabízejí velké příležitosti pro ekonomický a sociální růst kontinentu, jehož obyvatelstvo bylo dosud z informačních toků z valné části vyloučeno". Předpokladem nastoupení úspěšné cesty je však splnění čtyř podmínek: ukončení válečných konfliktů a zlepšení způsobů vládnutí, investice do lidí, zvýšení konkure
nceschopnosti a diverzifikace ekonomik. A nakonec jde o silnější podporu ze strany bohatších zemí, což předpokládá jak odpuštění dluhů a příchod investorů, tak i zlepšení vztahů mezi Světovou bankou, africkými vládami a donory."Africké země musí prohloubit reformy finančních sektorů, aby mobilizovaly další domácí zdroje pro investice," uvádí zpráva. Nejchudší subsaharské země dostatek zdrojů doma zřejmě nenaleznou a budou muset nadále spoléhat na zahraniční pomoc. Britská BBC si ale včera neodpustila pozn
ámku, že ani samotná Světová banka nepřispěla k redukci chudoby a v některých případech podpořila zkorumpované vlády.Zdroj: HN z 02. 06. 2000